Studenti v dotazníkovém šetření uvedli, že na celorepublikové úrovni jsou v hodnocení problémů velmi závislí na médiích. Výjimkou je právě soužití s Romy, kde asi polovina z nich uvádí, že si utváří názor na základě osobní nebo cizí zkušenosti. Z té pak odvozují náhled na celospolečenský problém. Dalším zdrojem jsou on-line média
„To naznačuje vysokou míru stereotypizace problému ve vnímání studentů. Z osobní zkušenosti, která je nutně regionálně podmíněná a často se týká jen ojedinělých situací, se za podpory dalších nereflektovaných zdrojů usuzuje na celkový charakter a významnost problému soužití většinové společnosti a Rom,“ píše se ve výzkumné zprávě.
Zprostředkovaná zkušenost či on-line média však podle Člověka v tísni poskytují jen omezenou možnost nezaujatého pohledu na příčiny sociálního vyloučení a výsledných patologií.
Problémy nemůžeme ovlivnit, myslí si studenti
U globálních problémů oproti předchozímu období výrazně vzrostl počet mladých, kteří za nejvážnější celosvětový problém považují války a konflikty, což lze přisuzovat mimo probíhající krizi na Ukrajině.
Okolo osmdesáti procent českých studentů si dlouhodobě myslí, že lokální, celostátní ani celosvětové problémy nemohou vlastní iniciativou ovlivnit. Důvodem nízké občanské angažovanosti mladých je podle středoškoláků znechucení politikou a společenským děním, obecná lhostejnost mladé generace a příliš vlastních problémů, ať už osobních, rodinných nebo finančních, kvůli kterým nemají na občanskou aktivitu čas.
VýzkumVýzkum společnosti Člověk v tísni v dubnu a květnu 2014 zjišťoval životní hodnoty a postoje mladých lidí, jejich ochotu zapojit se do veřejného dění, způsob trávení volného času, vnímání společenských problémů, spokojenost se školou anebo jejich vztah k médiím. Dotazník vyplnilo celkem 1 120 respondentů ze 164 středních škol. Data byla dovážena tak, aby reprezentovala složení populace středoškoláků 15–20 let z hlediska sociodemografie, regionality a typu studované školy. |
„Pokud jen pětina studentů věří, že mohou ovlivnit řešení společenských problémů, znamená to mimo jiné, že si neosvojují základní principy zastupitelské demokracie. Mladí lidé zároveň uvádějí, že se ve školní výuce o aktuálních společenských a politických tématech dozvídají minimálně: jen 3 procenta z nich jmenuje školu jako hlavní zdroj informací. Tyto a další výsledky výzkumu naznačují značné selhávání stávajícího občanského vzdělávání, tedy výchovu demokraticky smýšlejících, aktivních a zodpovědných občanů,“ říká Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.
Studenti jsou silně ovlivňováni médii a poměrně snadno slyší na zdánlivě jednoduché interpretace a řešení nejednoznačných a komplikovaných problémů. Pocit, že mohou k řešení problémů přispět, je u studentů středních škol omezený.
Přitom na otázku, zda by si studenti uměli představit, že se v budoucnu stanou místním, regionálním nebo celostátním politikem, odpovědělo kladně 14 procent dotázaných. „Zobecnění politiky jako něčeho na všech stupních prohnilého vede k nižší angažovanosti mladých, což ve výsledku opět přispívá k personálnímu zakonzervování politiky. Nelze však vyloučit, že mladí lidé, kteří se tomuto trendu vymykají, svou aktivitou změní většinový postoj nastávajících generací středoškoláků,“ říká Daniel Prokop, sociolog a analytik výzkumné agentury Median, která průzkum ve spolupráci s Člověkem v tísni realizovala.
