"Tam, kde měla třetí říše umístěny své důležité zbrojní závody, budovali nacisté úkryty, baterie protiletadlových děl a jednoduché pozorovatelny. Právě Einmannbunkery," vysvětluje Marek Bartoš, ředitel společnosti Army Fort, která muzeum v Králíkách provozuje.
Jde zřejmě o první masově používané prefabrikované pevnostní objekty. "Existuje mnoho typů a stavebních provedení. Pravděpodobně nejčastěji se na našem území vyskytují objekty složené ze dvou až tří prefabrikovaných dílců, s tloušťkou stěny 10 až 15 centimetrů železobetonu," popisuje Bartoš úzké pozorovatelny.
Do těchto bunkrů, které měly tři až pět pozorovacích průzorů, se vstupovalo spodním dílem. Budovaly se pro jednoho pozorovatele, ale občas i pro sedm. Částečně byly zapuštěné do země.
V Králíkách mají zatím dva exempláře těchto objektů pro jednoho pozorovatele. "Získali jsme je darem z pardubické chemičky Semtín," uvedl ředitel muzea.
"Hlavním úkolem osádky objektů bylo pozorování účinků bombardování a také míst, kam dopadly nevybuchlé pumy. Bunkry sloužily příslušníkům protiletecké ochrany, protipožární služby a pracovníkům továren, kteří při náletu nesměli opustit svoje pracoviště a odejít do protileteckého krytu," řekl ředitel Marek Bartoš.
Cílem Vojenského muzea Králíky je shromáždit a veřejnosti zpřístupnit řadu těchto pevnostních objektů, které v průběhu spojeneckých náletů zachraňovaly lidské životy.
"Chceme zachránit ty, které na našem území zbyly. Jejich likvidace začala hned po válce, a přestože jich existovaly stovky, mizí velmi rychle," řekl Bartoš.
