Čtvrt roku před podzimními volbami do Senátu a obecních zastupitelstev přineslo hnutí ANO další příklad, že se za politickou kariéru v Česku platí.
Poté, co centrála Babišovy strany oznámila regionům, že si peníze na volební kampaň budou muset sehnat samy, dostalo prvních deset kandidátů v Brně nezávazné doporučení, aby každý přispěl částkou sto tisíc korun.
Nakonec to bylo mnohem více, protože někteří zájemci o volený post hodlají do pokladny brněnského ANO dát až 1,5 milionu. Podobný způsob, kdy místo na kandidátce stojí peníze, zvolila před časem také TOP 09 či lidovci: šlo o částky v řádu desítek tisíc.
Brněnští politici ANO navíc říkají, že věnované peníze nemají nic společného s předním místem na kandidátce. Jde prý o dobrovolné příspěvky lidí, které předtím demokraticky vybrali spolustraníci.
„Kandidátka byla sestavená mnohem dříve, než byl jasný rozpočet kampaně a než jsme se o příspěvcích vůbec začali bavit. Všichni peníze věnují dobrovolně,“ tvrdí šéf brněnské buňky ANO Marek Janíček, který je na kandidátce číslem dvě a do kampaně poslal ze svého 200 tisíc korun.
Celkově lidé na prvních místech kandidátky hnutí ANO v Brně nepatří k těm, kdo by nevydělali peníze.
Čtyřka Richard Mrázek prodal před dvěma lety vodohospodářskou stavební firmu Arko technology. Zmíněné dvojka Marek Janíček provozuje obchody s náhradními autodíly a kandidát na brněnského primátora Petr Vokřál byl donedávna vrcholovým manažerem nadnárodního koncernu.
Movití kandidáti na předních příčkách? Shoda náhod, zní z ANO
Nyní se pouštějí do politiky, a když centrála Babišova hnutí oznámila, že nebude regionům přispívat na volební kampaň, sáhli do svého. Například Richard Mrázek je prozatím připraven dát do společné kasy sedmimilionové kampaně 1,5 milionu korun.
To, že se na předních příčkách kandidátky ocitli právě movití podnikatelé či manažeři, kteří si vysoké příspěvky na kampaň mohou dovolit, označují lídři pouze za „shodu náhod“.
„Transparentně získáme finance, aniž bychom za to museli být vděční nějakým sponzorům a připravovali se o nezávislost,“ obhajuje vysoké příspěvky kandidátů Petr Vokřál.
„Neočekávám od toho žádný politický byznys. Nechci dát jeden milion korun a plánovat, že se mi po čtyřech letech na magistrátu vrátí deset. Ale pokud chci něco v Brně měnit, musím pro to něco obětovat, pokud můžu,“ zdůrazňuje někdejší manažer firmy A. S. A.
Sponzor ministrem
Hranice mezi nezištnou podporou strany a racionální investicí však může být velmi tenká. Před parlamentními volbami v roce 2010 například podnikatel Kamil Jankovský věnoval Věcem veřejným tři miliony korun a následně se stal ministrem pro místní rozvoj (více čtěte zde).
„Samozřejmě, že milionové dary vždy budou otevírat pochyby, zda kandidát peníze věnoval z čisté radosti, nebo za to bude něco chtít,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Přístup, který zvolili lídři hnutí ANO v Brně, podle něj není sám o sobě protiprávní. To však nemusí platit vždycky.
„Pokud by povinný příspěvek v nějaké výši byl chápán jako podmínka umístění na kandidátce, za právo účastnit se politického života by se vlastně muselo platit. To by vedlo k oligarchizaci politického systému, což by z pohledu Ústavy byl problém,“ říká Kysela.
Babišovi lídři však ujišťují, že o kandidátce rozhodovaly především stranické primárky, ne výše příspěvku.
Podobná praxe i u zavedených stran
Koneckonců podobný postup nejen na jižní Moravě už v minulosti zvolily i zavedené politické strany.
S tím, že část peněz na kampaň vybere od samotných kandidátů, počítá například i vedení jihomoravské TOP 09.
Ze stranického ústředí totiž přiteče jen půl milionu. Kolik vyberou od straníků, si určila sama krajská organizace.
„Všechny osobnosti se na kandidátní listiny dosazují na základě demokratického vnitrostranického procesu. Není to tedy tak, že by si kdokoli mohl zaplatit například třetí místo na kandidátce,“ popsal jihomoravský mluvčí TOP 09 Petr Štědronský.
Při volbách na magistrát města Brna byla podle něj výše takzvaného nominačního poplatku pro prvních pět kandidátů stanovena na 50 tisíc korun, další v pořadí do desátého místa na kandidátce potom platili 20 tisíc korun.
Například KDU-ČSL má poplatky zakotvené dokonce ve stanovách. Straníci ale odvádějí tři procenta ze svého platu až tehdy, pokud se do nějaké volené funkce dostanou.
V nepsané náplni práce měli v minulosti získávání sponzorů kandidáti ODS. V Brně se přitom nedávno občanští demokraté dostali do podezření z černého financování strany (více se dozvíte zde).
MF DNES napsala, že miliony straně věnovala nemajetná kadeřnice na mateřské a muž se třinácti exekucemi. ODS pak podezřelé dary vracela.
„Vzhledem k tomu, že za ODS či na kandidátkách ODS bude kandidovat několik tisíc lidí, předpokládám, že na individuální kampaně v obcích bude část z nich také přispívat dle dohody ve svých místních sdruženích,“ dodala mluvčí ODS Jana Havelková. Podobně to má i ČSSD.
