„Zbraní kategorie A, což jsou zakázané zbraně, bylo odevzdáno 25 kusů. U typu B, což jsou zbraně na povolení, je to 114 kusů a u typu C, zbraně na ohlášení, je to 118 kusů,“ řekla iDNES.cz mluvčí policejního prezidia Petra Strašilová.
Mezi zakázané zbraně patří třeba všechny vojenské zbraně mimo pušek a revolverů povolených i pro civilní využití. Pak sem spadají zbraně vyrobené tak, že lze utajit jejich účel, zbraně s pevně vestavěnými tlumiči nebo s pevně vestavěným laserovým zaměřováním.
Policisté upozorňují, že amnestie teprve začíná a její konec je až na konci roku. Lidé tak zatím mají dost času. „Zatím to není nic světoborného. Dosud nám lidé donesli 21 zbraní a necelé tři tisíce kusů různého střeliva. Lidé nyní dávají přednost spíše dovoleným. Větší zájem očekáváme až někdy od září,“ uvedl vedoucí odboru pro zbraně a bezpečnostní materiál, který má amnestii na starosti v Praze.
Nejvíce zbraní přinesli lidé na jihu Moravy a ve středních Čechách, a to 35. „Tři zakázané zbraně typu, 15 zbraní na povolení a 17 na ohlášení,“ upřesnil středočeské údaje mluvčí policie Pavel Truxa. Naopak nejméně zbraní odevzdali lidé na Vysočině a v Karlovarském kraji, a to šest.
Oslovená krajská oddělení policie uvádí, že se zatím nesetkala s tím, že by lidé odevzdali nějakou kuriozitu. „Lidé nosí běžné věci, nic unikátního,“ uvedl vedoucí pražského odboru pro zbraně a bezpečnostní materiál. Často však lidé nosí granáty, setkali se s tím policisté například v Plzeňském kraji (více zde) nebo Moravskoslezském kraji. (více zde)
V roce 2009 při půlroční amnestii přinesli lidé téměř osm tisíc zbraní. Mezi rarity patřil československý lehký kulomet ZB vzor 26, ruský těžký kulomet Gorjunov vzor 43 a československé pistole vzor 27 s prodlouženou hlavní na tlumič, vyráběné ve druhé světové válce. Ozval se ale i muž, kterému stál na zahradě kanón. (více o amnestii v roce 2009 zde)
Nově funguje i centrální registr zbraní
Ve stejný den, 1. července, byla spuštěna nejen zbraňová amnestie, ale také centrální registr zbraní. Těch ke konci roku 2013 evidovala policie téměř osm set tisíc. Konkrétně 292 976 držitelů zbrojních průkazů mělo registrováno celkem 736 405 kusů registrovaných zbraní a 2 120 držitelů zbrojních licencí dalších 24 539 kusů registrovaných zbraní.
„Registr je založen na myšlence sledování průběhu celého životního cyklu zbraně. Každá zbraň kategorie A, B nebo C se do centrálního registru zavede v době svého vzniku při výrobě nebo při jejím dovozu na území České republiky a bude v něm až do doby jejího zničení, vývozu z území České republiky nebo jejího znehodnocení,“ uvedl Zdeněk Bambas, ředitel služby pro zbraně a bezpečnostní materiál policejního prezidia.
„V průběhu ‚života zbraně‘ budou v jejích údajích zaznamenávány všechny změny jejího vlastnictví, technické změny, údaje o jejím ověření a některé další údaje,“ dodal.
Více než držitelů zbrojních průkazů se registr týká výrobců zbraní nebo firem či jednotlivců, kteří s nimi obchodují. Ti mají povinnost zanést do registru do tří měsíců všechny zbraně, které mají na skladě.
„Systém funguje bez problémů. Jsme ale na začátku, výrobci a obchodníci se s ním nyní hlavně seznamují. Podle informací, které mám, se zatím zapojila jen malá část z nich,“ řekl mluvčí policejního prezidia
„Já zatím nevím o žádném zásadním zádrhelu. Většina výrobců i prodejců nyní na systém přechází. Právě jsem v kontaktu s dvojicí obchodníků, kteří tam bez problému zadávají svou skladovou zásobu,“ řekl Jakub Smetánka ze sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX.
Systém je tupý, stěžuje si prodejce
Majitel společnosti Zbraně Liberec Aleš Chudoba však říká, že systém sice funguje, ale rozhodně není uživatelsky vstřícný. „Ten systém je naprosto tupý,“ říká lakonicky.
„Dám příklad, vy tam máte možnost zadat například datum nabytí zbraně nebo střeliva. U jedné zbraně to však musíte zadávat dvakrát. Proč? Navíc datum vybíráte z kalendáře, který každý funguje jinak. V jednom můžete zadat třeba 15.01.2014 a v druhém 15/1 2014. A takových věcí je tam řada,“ vysvětluje.
Zatímco u vlastních zbraní považuje registr za užitečný, protože umožní přehled, kde konkrétní zbraň je a co se s ní děje, střeliva je však podle něj evidence naprosto zbytečná.
„Opět dám příklad. Majitel zbrojního průkazu u mě nakoupí 20 tisíc kusů střeliva. Pokud někdo bude chtít zkontrolovat, jestli ho má podle zákona řádně zabezpečené, stejně se musí před kontrolou ohlásit. Ten člověk však klidně může říci, že už je vystřílel nebo předal kamarádům s potřebným oprávněním. Ta patrona nemá evidenční číslo a my je evidujeme,“ zlobí se Chudoba.
