Australská vláda má v otázkách zisku a ochrany životního prostředí jasno. Když totiž přišlo na rozhodování mezi rozšířením těžby uhlí ve státě Queensland na severovýchodě země a ochranou korálů Velkého bariérového útesů, zelenou dostala těžba.
Australská vláda už na počátku června v tichosti představila desetiletý plán na výstavbu pěti obrovských přístavu na pobřeží Queenslandu, které mají radikálně zvýšit export z oblasti bohaté na uhlí (mapu plánovaného plavebního koridoru a rozmístění přístavů najdete zde).
Velký bariérový útesVelký bariérový útes je největší korálový útes světa. Táhne se podél pobřeží Queenslandu. Je přes 2 000 km dlouhý, má asi 600 ostrovů a jeho velká část je chráněna jako Great Barrier Reef Marine. Park. Od roku 1981 je celý útes pod ochranou UNESCO. V současné době zde existují tzv. "zelené zóny", kde je zakázán jakýkoliv rybolov. Týká se to asi 5 % útesu, což je plocha o rozloze 16 000 kilometrů čtvrečních. Ekologové však upozorňují, že má-li útes zůstat v budoucnu zachovalý, je třeba ho chránit z 30-50 procent. Za posledních 30 let se útes podle statistik zmenšil bezmála o polovinu (více o ubývání útesu se dočtete zde). Zdroj: Wikipedia |
Vláda ve své zprávě tvrdí, že vybudování přístavů v oblastech Abbot Point, Townsville, Mackay, Gladstone a Brisbane nebude mít téměř žádný dopad na životní prostředí. Toto tvrzení má však podle ochránců životního prostředí do pravdy daleko. Mezi pobřežím a pásem Velkého bariérového útesu totiž bude potřeba vytěžit na tři miliony tun mořského dna kvůli vybudování plavebního koridoru.
Vytěžený materiál má být podle projektové dokumentace dočasně uložen na provizorních skládkách okolo vybudovaného koridoru. Vláda tvrdí, že se tyto skládky nebudou nacházet blíže než 40 kilometrů od útesu. Volně uložený jemný materiál však podle environmentalistů bude unášen mořskými proudy a negativně ovlivní už tak křehký biotop Velkého bariérového útesu.
Kalná mořská voda totiž zamezí přístupu slunečních paprsků, které jsou životně důležité pro korály i další mořské rostliny. Bude následovat dominový efekt. Na podmořské rostlinstvo jsou totiž navázány stovky malých živočichů. Při redukci jejich populace by pak stejným způsobem utrpěli i větší dravci.
Projekt kritizují i majitelé cestovních kanceláří
"Nepopíráme, že existuje celá řada současných velmi vážných problémů, které ovlivňují životní prostředí. Tohle (plán na výstavbu přístavů a plavebního koridoru) však všechno jenom zhorší," uvedla pro server independent.co.uk Felicity Wishartová z Australského společenství na ochranu mořských ekosystémů.
Záchrana korálůZmenšování útesu donutilo biology k radikálnímu kroku - začali sbírat vajíčka a spermie korálů a zamrazí je pro budoucnost. Věří, že je to jediná šance, jak útes považovaný za největší žijící organismus na Zemi zachránit (více o záchraně korálů se dočtete zde) |
Obří projekt však nedělá vrásky na čele jen ochráncům životního prostředí, ale také podnikatelům z oblasti turismu. Ti se obávají, že vlivem výstavby se zhorší už tak problematická kvalita vody v turisticky exponovaných oblastech. "Viditelnost pod vodou se (v posledních letech) zhoršuje. Když vezmeme lidi na potápění, pořád se nás ptají: 'Proč je ta voda tak špinavá?'," sdělil Al Grundy, který v oblasti provozuje úspěšnou zážitkovou cestovní kancelář. Další znečištění místních vod si neumí představit.
Velké plány australské vlády se tak zařadí po bok dalších vlivů, které v posledních letech stále více útočí na Velký bariérový útes. Jako všechny ostatní křehké biotopy pociťuje stále častější projevy globálního oteplování. To přináší silnější bouře, které devastují korály. Mění se také teplota mořských proudů, na kterou se citlivé organismy nedokáží rychle adaptovat. Své v devastaci útesu udělaly také pesticidy (více o jejich působení na korály se dočtete zde)
