"Bowe nikdy neměl auto. Nemá je rád," líčil před časem na tiskové konferenci Walt Femling, šerif z Bergdahlova rodného Idaha. Po souši jezdil vždy zásadně na kole, mořskou hladinu pak brázdil na plachetnici. Ve třiadvaceti letech se vydal na expedici z Atlantiku do Tichého oceánu a jednou by rád objel celý svět.
S teroristy se nevyjednává. Nebo jen výjimečně.Televizní stanice NBC si všimla, že výměna zajatců za vězněné teroristy je v rozporu s dlouhodobou rétorikou Bílého domu. "Tento podstatný posun v politice Spojených států signalizuje všem teroristům světa, že motivace k unášení Američanů je větší než dříve," myslí si republikánský kongresman Mike Rogers. Političtí oponenti navíc Baracku Obamovi vyčítají, že o záměru propustit vězně z Guantánama neinformoval kongresmany s měsíčním předstihem. Bílý dům se nařčením brání, prvořadá podle něj byla záchrana života amerického vojáka. S Talibanem navíc prý nejednal přímo, ale prostřednictvím Kataru. |
Dva roky před zmizením strávil deset nelehkých týdnů na moři u pobřeží Aljašky, kde až 20 hodin denně lovil lososy. "Je to těžká, vyčerpávající práce. Ale on se na ni hodil," líčí na obrazovkách CNN jeho tehdejší šéf, kapitán lodi Dan Collins.
Záliba v bojových uměních nebo šermu by u profesionálního vojáka asi mnoho lidí příliš nepřekvapila. Na hodinách baletu by si však seržanta americké armády představil málokdo. O Bowe Bergdahlovi jeho přátelé mluví jako o renesančním člověku, obdivují jeho sílu a schopnost vycházet s lidmi. Možná i tyto vlastnosti mu pomohly přežit pět let v zajetí Talibanu.
Z americké základny v afghánské provincii Paktíka se tehdy 23letý Bergdahl ztratil 30. června 2009. O tři týdny později se objevil na prvním videu, pozornost světových médií však upoutala až nahrávka zveřejněná během vánočních svátků. O vojákovi hovořila jako o válečném zajatci a tehdejší svobodník Bergdahl na ní ostře kritizoval kroky Washingtonu v jeho válce s terorismem.
S Talibanem se mluvilo potichu, jednání odtajnili rodiče
Tehdy ještě vypadal zdravě a silně. S každým dalším videem, podle listu The Washington Post byla celkem čtyři, však viditelně chřadl. Armáda mezitím Bergdahla postupně povýšila až na seržanta. Běžní Američané za jeho propuštění orodovali na internetu a vláda začala vyjednávat o jeho propuštění.
Jednání mezi Washingtonem a hnutím Taliban byla původně tajná, v květnu 2012 však Bergdahlovi rodiče v rozhovoru s reportéry deníku The New York Times prozradili, že teroristé chtějí vojáka vyměnit za několik vězňů z nechvalně proslulé věznice Guantánamo.
Prostřednictvím Červeného kříže se pak k rodičům dostal od zajatého syna dopis. Signál, že jednání se vyvíjejí dobře.
"Byl jsem poctěn, že jsem mohl ve jménu amerického lidu zavolat rodičům seržanta Bergdahla a vyjádřit radost z toho, že mohou očekávat jeho bezpečný návrat," prohlásil nakonec v sobotu americký prezident Obama. Bílý dům vyměnil jediného amerického vojáka, který v síti Talibanu do té doby zůstával, za pět vězněných teroristů (více o propuštění se dočtete zde).
V neděli Bowe Bergdahl přiletěl z Afghánistánu do Německa. Podle agentury AP dorazil do americké vojenské nemocnice v Landstuhlu. "Zhodnotíme jeho stav, zahájíme případnou nezbytnou lékařskou péči a budeme asistovat při jeho rekonvalescenci," uvedla nemocnice. Podle zdravotníků nebyla předem stanovena doba, po jakou bude rekonvalescence trvat.
Podle amerického ministra obrany Chucka Hagela museli američtí vojáci a vyjednavači při osvobozování Bergdahla jednat rychle, protože jeho zdravotní stav se zhoršoval a jeho život se dostával do ohrožení. Vláda ve Washingtonu se kvůli naléhavosti případu ani neobracela na Kongres, aby s ním svůj postup zkonzultovala.
Seržant Bowe Bergdahl sice není tak silný jako dřív, po pěti letech v zajetí se však vrací mezi pšeničná pole, stříbrné doly a chemičky na severozápadě Spojených států. A obyvatelé tamního městečka Hailey, odkud Bowe do války odešel, jásají. Na splnění svého snu, okružní jízdy kolem světa, má prý ve svých osmadvaceti letech pořád času dost.
