V úterý ráno rozeslal bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý podklady pro už několikáté jednání komise politiků napříč stranami o zvýšení vojenského rozpočtu a zamezení úpadku ozbrojených sil. Česko totiž na obranu dává jen 1,08 % HDP. Armáda se potýká s velkým vnitřním dluhem, nedostatkem peněz na investice i odchody draze vycvičených vojáků, kteří nevidí perspektivu.
Jenže zatímco při 15. výročí členství Česka v NATO politici na společné konferenci sršeli optimismem a podepsali (s výjimkou komunistů) deklaraci, v níž se hlásí k závazkům v NATO a investicím do obrany - proto ostatně zmíněná komise vznikla -, velká slova se v tichosti, nikoliv poprvé, mění v menší čísla.
Výdaje na obranu
|
V materiálu z úterního rána, který Šedivý rozeslal coby koordinátor komise, se totiž mluví o zastropování vojenských výdajů na 1,4 % HDP. Dvě procenta - český závazek k NATO a číslo, s nímž politici pracovali dosud - má stát začít vydávat jen v krizové situaci.
Slova náčelníka generálního štábu Petra Pavla z března tohoto roku nicméně naznačují, že vyčkávat s navýšením až na krizi není dobrý nápad. "Krymská krize je nejen podle mého názoru varováním pro všechny, kdo podléhají názoru, že bezpečnostní rizika jsou nám vzdálená (...) Představa dostatečné varovací doby před vznikem možného rizika přímo ohrožujícího bezpečnost České republiky je minulostí," uvedl generál pro iDNES.cz (viz zde).
Rovněž Pavel nicméně uznává, že dvě procenta HDP jsou za stávajících podmínek nerealistické číslo. Ovšem zdůrazňuje, že postupné navyšování je nezbytností. Otázkou nyní je, jak rychlé má ono postupné navyšování být.
"Neuvěřitelný podraz"
Zástupce TOP 09 v komisi, místopředsedu strany Marka Ženíška, poslední návrh pořádně namíchl. "Novou verzi jsem dostal ráno v šest hodin. Stojí tam, že v období let 2020-2025 neklesnou výdaje pod mez 1,4 % HDP. Beru to jako neuvěřitelný podraz," řekl Ženíšek iDNES.cz s tím, že předmětný odstavec dosud jako cílový stav uváděl dvouprocentní podíl výdajů.
Pro lepší představu: každá desetina procenta HDP, o kterou se politici přou, znamená pro obranu zhruba čtyři miliardy korun.
Pravdou je, že obranné rozpočty klesaly hluboko pod mez 2 % HDP především za předchozích vlád vedených ODS, v nichž byl ministrem financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). Ještě v roce 2005 dávalo Česko na obranu rovná dvě procenta HDP. Pak už ale nikdy, jak udává ministerstvo obrany:
| rok | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
| % HDP | 2,00 | 1,72 | 1,55 | 1,35 | 1,43 | 1,29 | 1,17 | 1,10 | 1,08 | 1,08 |
"Tehdy nebyla krize na Ukrajině a naopak byla hospodářská krize," odmítá ale Ženíšek argument, že by sama TOP 09 a někdejší dlouholetý ministr financí Kalousek byli podepsáni pod škrtáním obranného rozpočtu, přičemž nyní TOP 09 kritizuje záměr podle ní příliš pomalého růstu vojenského rozpočtu.
"Za daného stavu věcí nemá smysl v jednání pokračovat, pokud se nevrátíme k té původní idee - tedy že se po deseti letech snižování bude rozpočet deset let zvyšovat, abychom dosáhli mety dvou procent. Jinak to nemá smysl, ten nový návrh je známkou poraženectví ČSSD. Jsem tím velmi překvapen, protože atmosféra na té pracovní úrovni byla po předešlé dva měsíce velmi konstruktivní. Tohle je jako blesk z čistého nebe, popírá to smysl celé té práce. Pro opozici nemá závazek k drobnému nárůstu smysl," řekl iDNES.cz exministr obrany Alexandr Vondra, který v komisi zastupuje ODS.
O něco smířlivěji hovoří Ivan Gabal, zvolený za KDU-ČSL - krom členství v komisi poslanec, který diskuzi o zvýšení vojenských výdajů ve sněmovně podnítil, byť tehdy jeho návrh neuspěl (více zde).
Mezi členy komise včetně komunistů podle něj panuje shoda na potřebě zajistit postupný a předvídatelný nárůst vojenských výdajů v horizontu přesahujícím běžný čtyřletý mandát vlády. Gabal dodává, že nárůst by mělo doprovázet posílení kontrolní role výboru pro obranu, aby se v resortu předešlo plýtvání. Například tím, že by akvizice nad 50 milionů branný výbor projednával s půlročním předstihem.
Změnu v nejnovějším materiálu popsal Gabal podobně jako Ženíšek: tedy že stát upustí od záměru zvednout obranné výdaje na dvě procenta HDP do roku 2025. "Dokument, který rozesílal generál Šedivý, obsahoval návrh ČSSD, který snižoval dynamiku toho zvyšování, stanovil tam limit 1,4 % HDP a pro ta dvě procenta HDP definoval podmínku, že to musí dovolit ekonomická situace a musí tomu odpovídat zhoršená bezpečnostní situace," řekl iDNES.cz Gabal.
"Osobně bych velice nerad opakoval to, co se stalo v souvislosti s naším předsednictvím v EU a radarem, že se opozice a koalice mlátily pěstí do obličeje a doplatily na to zájmy České republiky. Musíme se trochu nadechnout, vnímat pozici ČSSD jako vyjednávací návrh a dát si další kolo jednání," dodává smířlivě lidovecký poslanec, který nový návrh ČSSD označuje jako "určitý krok zpět".
Za "poraženecký materiál" čelí Schwarzenberg kritice
V TOP 09 není výrazně kritický jen Ženíšek. I předseda Karel Schwarzenberg uvedl, že nové podklady "v podstatě říkají, že vláda hodlá na navyšování výdajů během svého mandátu rezignovat". Schwarzenberg označil návrh za "cynický výsměch našim spojeneckým závazkům v rámci NATO a za naprosto neodpovědný hazard vůči bezpečnosti země" a dodal, že TOP 09 nepřipojí svůj podpis pod "poraženecký materiál, který dopředu předpokládá nedodržování našich mezinárodně politických závazků".
Premiér Bohuslav Sobotka v Právu reagoval, že Schwarzenberg ztratil paměť. Připomněl, že za působení TOP 09 ve vládě rozpočet obrany klesl bezmála o čtvrtinu. "Cynickým výsměchem spojencům a hazardem s bezpečností ČR byla úroveň rozpočtů ministerstva obrany, ke které stálým snižováním výrazně přispěla i vláda, které byl pan Schwarzenberg členem," připojil se v tomtéž listu ministr obrany Martin Stropnický. O výdajích ve výši 1,4 % HDP Sobotka řekl, že "armádě postačují na udržení jejích schopností a plnění závazků v rámci NATO", víc peněz by podle něj vojsko smysluplně nedokázalo utratit.
"Po letech strmého snižování obraných rozpočtů za předchozích pravicových vlád nelze očekávat obrat k lepšímu přes noc. Podstatnější než sliby mytických dvou procent HDP na obranu je zaručit předvídatelnější prostředí pro rozvoj armády," napsal v Právu předseda Sněmovny a někdejší stínový ministr obrany Jan Hamáček.
