"Jedním z nejpalčivějších problémů jsou důsledky ruských akcí na Ukrajině. Ruská anexe území, v suverénní zemi, na hranicích NATO vrhá stín nejistoty ve východním křídle NATO a má potenciálně závažné důsledky pro region i mimo něj," uvedl šéf Vojenského výboru NATO Knud Bartels.
"Je to velmi důležitý bod v historii. Jsme na křižovatce a musíme se rozhodnout, jak se přizpůsobíme situaci s agresivním sousedem," uvedl vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove. Ukrajinská krize a anexe Krymu podle něj mění evropské bezpečnostní prostředí a aliance se musí na nové hrozby adaptovat.
Vojenský výborNejvyšší vojenský orgán aliance, který sídlí v Bruselu a který se zpravidla dvakrát ročně schází na úrovni náčelníků generálních štábů. Předkládá návrhy a doporučení nejvyššímu orgánu aliance, Severoatlantické radě, a převádí do vojenské praxe politická rozhodnutí rady. |
Vojenský výbor NATO sdružuje náčelníky generálních štábů všech členských zemí. Českou republiku zastupoval armádní generál Petr Pavel. Podle něj končí období zřejmě jen jednostranně vnímaného partnerství NATO a Moskvy, kdy aliance brala Rusko jako partnera, ale ruské strategické dokumenty o ní stále uvažovaly jako o protivníkovi.
"Já nevím, proč my jsme na to nereflektovali. Možná v naději, že partnerství to překoná. Nepřekonalo a ruské vidění světa je trochu jiné, než jsme si mysleli," citovala Pavla agentura ČTK.
Aliance bude i nadále podporovat deeskalaci a politické řešení současné rusko-ukrajinské krize. "Nicméně bude odhodlanější k politice odstrašování a závazku kolektivní obrany," prohlásil Bartels. Nelze však prý i přes jednání s Ruskem jednoduše na ruské akce zapomenout. "Nelze nastavit hodiny zpátky a předstírat, že se v posledních dvou měsících nic nestalo," řekl místopředseda Vojenského výboru Mark Schissler.
Aliance připouští, že například se způsobem, jakým došlo k ruské anexi Krymu, mají spojenci problém popsat, definovat a reagovat na něj. "Není to válka. Je to konfrontace. Je to agrese," konstatoval Schissler.
Rozmístění spojeneckých stíhaček, válečných lodí, průzkumných letounů a stovek vojáků v Pobaltí, Polsku a Rumunsku v důsledku chování Ruska je pak důkazem, že aliance je odhodlána plnit závazek kolektivní obrany.
Šéfové spojeneckých armád jednali také o pomoci Ukrajině s obrannou reformou a transformací tamějších ozbrojených sil na moderní jednotky.
Afgháncům budeme radit
Dalším z důležitých bodů schůzky je připravované stažení aliančních jednotek z Afghánistánu na konci roku a příprava nové nebojové mise, ve které se mají vojáci NATO zaměřit výhradně na výcvik, poradenství a pomoc afghánským bezpečnostním složkám.
Konec operace v Afghánistánu navíc přináší pro alianci výzvu, aby své schopnosti a zkušenosti získané za uplynulých dvanáct let "přetavila" pro celé spektrum možných budoucích hrozeb. "Jak jsme viděli v posledních měsících, globální bezpečnostní situace zůstává nestabilní a nepředvídatelná," konstatoval Bartels.
Spojenci nadále podle něj zůstávají obklopeni pomyslným obloukem nestability - od Ukrajiny, přes Sýrii až po africký Sahel. "Státy NATO musí investovat do schopností a výcviku nezbytného k rozvoji připravenosti a udržení si kvalitativní výhody, což jsou nejlepší způsoby pro odstrašení potenciálních protivníků," dodal Bartels.
"Svět se změnil a kvůli tomu musí být prioritou chránit východní a jižní křídlo NATO," uvedl šéf sboru amerických náčelníků Martin Dempsey.
Už zářijový summit NATO se podle něj jednoznačně zaměří na měnící se bezpečnostní prostředí v souvislosti s akcemi Ruska nebo vnitřně nestabilními oblastmi, které vzešly z "Arabského jara" na Blízkém východě a v severní Africe.
Zatímco na východní hranici NATO přichází "nebezpečná a provokativní" hrozba ze strany Ruska, jižní křídlo čelí ohrožení v podobě terorismu, zločineckých sítí, obchodování s drogami a lidmi.
