Píše o tom agentura Reuters s tím, že z průběhu jednání je jasné, že Čína má v jednání s Ruskem navrch. Číně by se sice kvůli rostoucí spotřebě plynu a zároveň tlaku na využívání čistějších zdrojů surovin dodávky z Ruska hodily, nicméně může využívat i jiné projekty včetně dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států.
Rusko naopak vhodné partnery, kterým by mohlo dodávat plyn v případě ještě výraznějšího ochlazení vztahů s Evropou kvůli anexi Krymu, nemá.
"Vyjednavači obou zemí nebyli schopni překonat rozdílná očekávání ohledně ceny," sdělil lakonicky Putinův mluvčí v úterý po jednání prezidentů obou zemí, na kterém se měla dohoda podepsat. Akcie ruského Gazpromu, který měl od roku 2018 po třicet let dodávat Číně 38 miliard kubíků plynu ročně, klesly po tomto oznámení na moskevské burze o 2,3 procenta.
Čína má navrch, chce stlačit cenu plynu dolů, míní expert
Pro ruského prezidenta je krach jednání velikou ranou. Do Číny jel s tím, že obří kontrakt přiveze s sebou. Oficiálně se sice nedohodly obě partnerské země, experti na suroviny to vnímají jinak. "Navzdory všem proklamacím Ruska je jasné, že Čína má navrch," říká Gordon Kwan, který ve společnosti Nomura Research pracuje na výzkumu zásob ropy a zemního plynu.
Podle něj se Čína tímto postupem snaží dotlačit Rusko k tomu, aby snížilo cenu za dodávky plynu a změnilo další své požadavky. Gazprom chtěl podle posledních zpráv za surovinu zhruba o pětinu více, než za kolik ji Čína dostává z Turkmenistánu. Moskva navíc podle zdrojů blízkých Gazpromu požadovala, aby jí Čína zaplatila 25 miliard dolarů (zhruba půl bilionu Kč) předem. Rusko totiž musí kvůli vyššímu vývozu vybudovat obří plynovod ze Sibiře, který bude stát v přepočtu bilion korun.
"Čína chce stlačit cenu dolů. Domnívám se, že Rusko by udělalo velikou chybu, pokud by se na kontraktu nedokázalo dohodnout jen kvůli ní," dodal Kwan.
Reuters však upozorňuje, že k podepsání dohody může dojít ještě ve středu, kdy Putin opouští Čínu, či na ekonomickém fóru v Petrohradu, které se koná v Rusku tento týden od 22. do 24. května.
Putina v Číně vítali i vojáci:
