Na počínání čínských dělníků na sporném ostrůvku (nebo přesněji řečeno útesu) Johnson South podle vyjádření filipínského ministra zahraničí Alberto del Rosaria od ledna dohlížejí filipínská vojenská letadla, píše server independent.co.uk. Na videozáznamech a fotografiích je patrné, jak čínští dělníci přivážejí zeminu a další materiál.
Manila již v dubnu podala diplomatický protest, Peking ho však odmítl s tím, že ostrůvek patří Číně. Podle ministra zahraničí je jedním z možných důvodů čínské činnosti na ostrůvku stavba letištní dráhy.
Mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing předpoklady Filipín nepotvrdila, zopakovala však čínskou svrchovanost nad zmíněným teritoriem. "Veškeré práce, které Čína na ostrově provádí, pramení z čínské suverenity," konstatovala. Na počínání Číny reagovaly i Spojené státy, které výstavbu na ostrůvku považují za provokaci.
Čína se dostala do sporu i s Vietnamem
Útes Johnson South, který leží mezi Vietnamem, Filipínami a Malajsií a nachází se 300 kilometrů od filipínského ostrova Palawan, byl v roce 1988 dějištěm smrtelných střetů mezi čínskými a vietnamskými vojáky. Boje si tam vyžádaly životy asi 70 Vietnamců.
Filipínská vláda obvinila Čínu, že se chystá vybudovat startovací a přistávací dráhu na jednom ze sporných ostrůvků v Jihočínském moři.
Čína si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, proti čemuž se bouří Filipíny, Vietnam, Brunej, Malajsie a Tchaj-wan. Ostrůvky, které jsou předmětem konfliktu, jsou často jen skalnaté útesy bez vody a dalších podmínek k osídlení, okolní vody jsou však bohatým lovištěm ryb a podle expertů skrývají bohatá ložiska nerostných surovin, včetně ropy. Oblastí navíc vedou významné námořní trasy.
Čína se tento měsíc dostala do ostrého konfliktu s Vietnamem, a to kvůli tomu, že v Jihočínském moři instalovala těžební plošinu u sporných Paracelských ostrovů. Hanoj tam pak vyslala své lodě, aby bránily vietnamské zájmy. Oba státy se navzájem obviňovaly, že posádky plavidel na sebe útočí vodními děly a úmyslnými nárazy (více zde). Ve středu se staly terčem hněvu vietnamských dělníků čínské továrny ve Vietnamu, které tisíce dělníků zapalovaly a drancovaly (více o zapalování továren zde).
Spor s Japonskem o souostroví Senkaku
Zřejmě největší spor Čína vede s Japonskem ohledně souostroví Senkaku (v Číně známé jako Diaoyu). Toto souostroví ležící poblíž čínských a tchajwanských břehů přišlo pod správu Japonska v roce 1971, předtím ho spravovaly USA. Senkaku už ostrovnímu státu patřily v rozmezí let 1895-1945.
Po celou dobu si však na ně činí nárok Čína, která se hájí jejich objevením a historickým vlastnictvím sahajícím až do čtrnáctého století. Oblast zahrnuje pět ostrovů a tři skaliska. Český název pro sporné souostroví by zněl "Špičaté ostrovy". Na první pohled nezajímavý kus země skrývá bohaté zásoby ropy a zemního plynu, v okolí ostrovů se nachází také velké loviště ryb.
Japonská vláda minulý rok koupila tři z ostrovů od soukromého majitele a v Číně vypukly masové protesty. Čína následně vyzvala své historiky, aby dokázali, že souostroví patří právě jí (více čtěte zde). Čínské bombardéry a bezpilotní letadla se nedávno demonstrativně objevily nedaleko japonského území a Japonci v reakci poslali do vzduchu své bojové stroje.
Zatím posledním krokem v boji obou asijských velmocí o sporné souostroví je čínské vyhlášení vzdušné zóny nad Východočínským mořem. V ní se musí všechna letadla hlásit čínským úřadům. Japonská média posléze varovala, že čínské ministerstvo obrany vytyčením vzdušné obranné zóny jenom přilévá olej do ohně (více čtěte zde).
Nároky Číny na pobřežní oblasti v jihočínském moři
