Konferenci svolal senátor a bývalý žalobce Miroslav Antl (ČSSD). Termín pro přijetí zákona je totiž šibeniční: hotový by měl být v záři a platit napřesrok.
Majetková přiznání prosazuje prezident Miloš Zeman, v programu je měla ČSSD, a přestože se o nich přeli i politici při přípravě koaliční smlouvy, v úterý se debata vrátila prakticky na začátek. Na druhou stranu už byla opravdu odborná.
"Když člověk zdanil několik let po sobě tři sta tisíc korun a koupí dům za dvacet milionů, měla by zablikat červená kontrolka a měly by se jím zabývat analytické odbory finančních úřadů. Zároveň vím, že je tu spousta problémů - anonymní akcie či majetek v cizině," řekl na úterní diskuzi ministr vnitra Milan Chovanec.
Udal tak tón debatě, ke které se sešla i ministryně spravedlnosti Helena Válková, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a další odborníci z univerzit a ministerstev. "Majetkové přiznání by neměli podávat všichni, vždy by se to mělo konat po nějakém rozporu mezi deklarovaným majetkem a skutečným," potvrzuje Dienstbier.
Právě on na začátku shrnul, že na zákon existuje velká společenská objednávka. "Je tady představa velké daňové nespravedlnosti. Někteří lidé dospěli k velkým majetkům a jeho legálnost je přinejmenším sporná. Měl by to dělat daňový orgán a jedna z variant je, že člověk sám neunese důkazní břemeno," míní Dienstbier. Dodal, že zákon musí být retroaktivní, protože jinak by se každý z odpovědnosti vyvlékl tvrzením, že majetek získal před nějakým datem. Stát by pak měl smůlu.
Policie ne, berní úřad bude lepší
Pro debatu existuje alespoň nějaký základ. Majetková přiznání nebudou pro všechny, a nejspíš ani pro všechny s majetkem nad nějakým limitem, byť se kdysi mluvilo o dvaceti milionech korun. "Nebudeme zavádět plošná majetková přiznání," řekla na tiskové konferenci před diskuzí náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Existuje však pořád varianta, že by povinně přiznávali lidé z určitých profesí, konkrétně úředníci.
Účastníci většinově dospěli k tomu, že majetková přiznání by neměla řešit policie v trestním řízení jako nějaký nový trestný čin. Pak zbývá varianta, že by nepřiznaný majetek hledali berní úředníci nebo soud v nějakém civilním řízení. Jen zástupkyně ministerstva financí Hornochová se trochu bránila, aby se hned na začátku rezignovalo na jiná řešení než přes finanční úřady.
Mluvilo se i o "třetí cestě", kdy by státní zástupce žaloval člověka s nejasným majetkem v občansko-právním řízení. Ale to by bylo v českém právním řádu něco natolik nového, že by to zákonodárci museli podle účastníků debaty opravdu dobře promyslet.
Slovo si vzal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s tím, že politici si musejí nejprve rozmyslet, čeho vlastně chtějí zákonem o majetkovém přiznání docílit: zda potrestat člověka s nejasnými příjmy, nebo objevený majetek dodanit. Zároveň varoval, že pro nějaké nové kompetence žalobců bohužel momentálně nemá dostatek lidí.
Většina přítomných se zároveň opatrně vyjadřovala, že vláda asi nestihne do září tak komplikovaný zákon sepsat a předložit.
