Změnu právního předpisu o udělování ruské státní příslušnosti navrhla vláda počátkem března, tedy v době, kdy Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Napětí panuje také na východě Ukrajiny, kde ruskojazyční obyvatelé neuznávají prozápadní vládu v Kyjevě.
Nová právní úprava zjednoduší získat ruského občanství lidem s občanstvím jiného státu, případně i bez státní příslušnosti, kteří jsou uznáni jako ruskojazyční.
Nový postup při vyřizování žádosti se má vztahovat na ty občany, kteří sami či jejich přímí příbuzní dříve žili na území Ruské federace či bývalého Sovětského svazu.
Zákon, který parlament schválil v dubnu, tak umožní snadněji získat ruské občanství příslušníkům silných ruských menšin v bývalých sovětských republikách. Využít by ho mohli například ruskojazyční obyvatelé Lotyšska nebo Estonska, Kazachstánu či středoasijských států.
Zásadně by mohl nový zákon ovlivnit situaci na Ukrajině, kde se k ruskému etniku hlásí asi 17 procent ze 45 milionů obyvatel. Moskva si v uplynulých týdnech opakovaně vyhradila právo na Ukrajině vojensky zasáhnout, aby ochránila krajany a ruskojazyčné obyvatele.
Vladimir Putin v pondělí představil také plán na vybudování rozsáhlé zóny hazardu na Krymu. Nyní je prý na tamních představitelích, aby rozhodli o umístění a rozsahu zóny.
Putin se k tomuto kroku zřejmě odhodlal i proto, že hazard je na ruském území přísně regulován, píše server BBC. V současnosti se koncentruje jen ve čtyřech oblastech - Altaji na Sibiři, u pobřeží Primorsku, Kaliningradské oblasti a území na jihu země mezi Rostovem a Krasnodarem. Krymu má ambiciozní plán Kremlu pomoci zejména po ekonomické stránce.
Putin rehabilitoval krymské Tatary
Ve stejný den Putin podepsal také dekret o rehabilitaci krymských Tatarů a dalších příslušníků krymských etnických menšin, kteří během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina čelili útlaku.
"Podepsal jsem dekret, který rehabilituje populaci krymských Tatarů, populace Arménů, Němců a Řeků - tedy všech, kteří za Stalinových represí trpěli," citovala agentura Reuters z Putinova prohlášení.
Na dvoumilionovém Krymu, který Rusko v březnu anektovalo, žije asi 300 tisíc krymských Tatarů. Příslušníci tohoto etnika kvůli přičlenění autonomního poloostrova k Rusku s ohledem na historické zkušenosti vyjadřují obavy o svou budoucnost.
Ještě během druhé světové války je sovětský vůdce Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích. Moskva opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.
