O tom, že hodlá o pomoc se vznikem zvláštního tribunálu pro válečné zločince požádat Brusel, informovala kosovská prezidentka koncem minulého týdne po setkání s lídry vládních stran. V oficiálním prohlášení prezidentské kanceláře uvedla, že požádá šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou o ustavení tribunálu se sídlem částečně vně a částečně na kosovské půdě.
Atifete JahjagaOsmatřicetiletá politička je první ženou v čele Kosova. Jako nezávislá kandidátka jí byla zvolena v roce 2011. Předtím působila jako zástupkyně ředitele kosovské policie. |
Vládní strany se k tomuto rozhodnutí staví kladně a hodlají jej podpořit, informoval server Balkaninsight.
Rozhodnutí o vzniku válečného tribunálu pro Kosovo nicméně ještě musí potvrdit kosovský parlament a již nyní se ozývají odmítavé hlasy ze strany opozice. Kdy přesně by se o vzniku tribunálu mohlo hlasovat, není jasné. Prištinský deník Lajm nicméně nevylučuje, že by se tak mohlo stát již tento čtvrtek.
Rada Evropy viní premiéra z obchodu s lidskými orgány
Prezidentka Jahjaga prohlášením o ustavení nezávislého soudu reagovala na závažná obvinění, která zazněla směrem k Prištině už v roce 2010 ve zprávě Rady Evropy. Ta se týkala událostí v letech 1998 až 1999, kdy Kosovem zmítala krvavá válka o nezávislost na Bělehradu. Ve zprávě se k tomuto období vztahují mimo jiné zmínky o tom, že kosovští povstalci obchodovali kromě drog a zbraní také s orgány unesených Srbů.
Tato nařčení se přitom dotýkají i nejvyšších pater současné kosovské politické scény, kromě několika poslanců také třeba současného premiéra Hashima Thaçiho. Jeho politické kariéře podle čtyři roky staré zprávy Rady Evropy předcházela krvavá minulost lídra takzvané Drenické skupiny Kosovské osvobozenské armády (UÇK), která údajně prodávala lidské orgány na černém trhu.
Sám Thaçi pak podle autora zprávy Dicka Martyho nejméně po desetiletí ovládal tamní trh s heroinem (podrobnosti o této zprávě si můžete přečíst zde). O ilegálních aktivitách nynějšího kosovského premiéra a jeho blízkých spolupracovníků se psalo také v uniklých dokumentech NATO, které v roce 2011 zveřejnil britský list The Guardian (více o tom zde).
Kosovská justice se vyšetření těchto obvinění dosud vyhýbala. Oznámení prezidentky tak představuje zlomový krok, zejména pro Bělehrad, pro nějž byla otázka vyšetření obvinění z válečných zločinů ze strany UÇK zásadní a citlivou otázkou, na níž opakovaně pohořela vzájemná jednání s Prištinou.
"Vznik zvláštního tribunálu odráží závazek Kosova dostát nezávislému a nestrannému procesu k objasnění těchto obvinění důvěryhodným způsobem," nechala se slyšet Jahjaga.
Neupřesnila však, koho konkrétně by se mělo vyšetřování dotknout. Konstatovala pouze, že by se tribunál měl zabývat jednotlivci a jednotlivými činy, nikoli "kolektivní snahou o osvobození a nezávislost" jako takovou.
Kosovo chce usilovat o prodloužení mise EULEX
Kosovská prezidentka ve svém prohlášení také dodala, že šéfce unijní diplomacie Ashtonové hodlá adresovat rovněž žádost o prodloužení mandátu mise EULEX pod taktovkou Evropské unie, a to až do roku 2016. Původně se přitom počítalo s jejím ukončením již letos v červnu.
Mise s cílem prosazovat v Kosovu právo se od svého spuštění v roce 2008 po jednostranném vyhlášení nezávislosti Prištiny potýká s celou řadou problémů, v prvé řadě s korupcí místních orgánů. Ročně navzdory řadě otazníků proudí do Kosova z Bruselu v rámci mise EULEX přibližně na sto milionů eur.
Stejně jako v případě ustavení zvláštního tribunálu nicméně podléhá i rozhodnutí o prodloužení mise souhlasu kosovských zákonodárců.
