V přepočtu vychází 1,8 nekvalifikovaného učitele na jednu základní či střední školu, a to je nejméně v celé zemi.
"Zlínský kraj je pod celorepublikovým průměrem," potvrdil mluvčí ministerstva Patrik Kubas. Skutečnost je ale ještě daleko lepší. Zatímco v celé zemi chybí pedagogické vzdělání 11,9 procenta učitelů, v regionu jde jen o 8,1 procenta. Na konci žebříčku pak je s 21,1 procenta kraj Karlovarský.
Dobrou zprávou je i to, že víc než polovina zdejších učitelů bez potřebné pedagogické kvalifikace už studuje nebo se k tomu chystá. Pokud totiž chtějí ve škole zůstat, musí podle zákona zahájit studium pedagogiky do prvního ledna příštího roku. A samozřejmě ho pak také dokončit.
"Máme jednu stavební inženýrku, která teď pedagogiku studuje, a další dvě angličtinářky si doplnily vzdělání nedávno," vypočítal ředitel Střední průmyslové školy ve Zlíně Radomír Nedbal.
Učitelé bez pedagogického vzdělání v krajíchZlínský 8,1 Moravskoslezský 8,3 Jihočeský 8,3 Olomoucký 8,7 Jihomoravský 8,7 Vysočina 9,4 Plzeňský 10,3 Pardubický 10,6 Královéhradecký 11,6 Praha 12,9 Liberecký 13,7 Ústecký 16,5 Středočeský 19,6 Karlovarský 21,1 Zdroj: MŠMT, jde o údaje v procentech |
S tím, že je čeká další studium, učitelky problém neměly. "Dohodli jsme se na tom hned, když nastupovaly. Byla to podmínka," uvedl Nedbal.
Podobný přístup měli v posledních letech ředitelé mnoha škol a snad i to se odráží ve výsledcích celostátního hodnocení žáků a studentů. Ti ze Zlínského kraje si totiž opakovaně stojí velmi dobře, ať už jde o hodnocení pátých a devátých ročníků základních škol nebo maturantů. Ti byli loni druzí nejlepší v zemi.
Volných učitelů je dost, o vesnické školy ale příliš nestojí
Velkých škol, ať už gymnázií nebo průmyslovek v kraji, se problém prakticky netýká. Gymnázia ve Zlíně, Hradišti, Vsetíně, ale třeba i menším Holešově mají pouze kvalifikované vyučující.
Podobně jsou na tom základní školy ve městech. Ředitelé se shodují, že učitelů s aprobací a patřičným vzděláním je na trhu dost.
"Mám asi osmdesát žádostí o místo, navíc napříč předměty. Už neplatí, že je přebytek učitelů humanitních oborů. Teď není problém najít ani chemikáře nebo učitele jazyků," potvrdil ředitel Střední školy hotelové a služeb v Kroměříži Petr Hajný.
Zato školy v hůře dostupných místech problém mají. "Vesnické školy učitele příliš nelákají. Věřím, že ve Zlíně zájem o místo je, ale pokud já mám najít třeba učitele výpočetní techniky, je to problém," svěřila ředitelka Základní školy ve Zdounkách Marie Ptáčková.
Ze středních škol pak nejvíc narážejí ty odborné. Například učitelé odborného výcviku pro automechaniky ve frontě před školami nestojí. Pokud jsou dobří, uživí se v podnikatelském sektoru, který nabízí vyšší platy než školství.
"Bude se muset najít nějaký kompromis, aby mohli zůstat," mínil Josef Slovák, který řídí Střední odbornou školu J. Sousedíka ve Vsetíně.
I rodilí mluvčí jsou pedagogové
O povinnosti doplnit si pedagogické vzdělání vědí učitelé už deset let a ředitelé připouštějí, že to byla dost dlouhá doba. Většina souhlasí s tím, že kdo má zájem učit, měl by se s principy pedagogiky seznámit.
"Učitel je od toho, že učí, proto by se měl s pedagogikou potkat," domnívá se ředitel Gymnázia Lesní čtvrť Jan Chudárek.
Novela zákona, která se v těchto dnech připravuje, počítá s výjimkami pro učitele nad 55 let a s nejméně dvacetiletou praxí. Uvažuje se i o tom, že ředitel nebude muset kantora propustit, dokud za něj nebude mít patřičnou náhradu.
"V návrhu zákona bude také zaveden institut rodilého mluvčího, kdy by tyto osoby byly považovány za kvalifikované," sdělil Kubas.
Původní myšlenka, že by rodilí mluvčí museli odejít, vyvolala na řadě škol rozruch. Na gymnáziích v kraji, která patří mezi prestižní školy, však zůstali ředitelé v klidu. "Rodilí mluvčí, kteří u nás učí, jsou vystudovaní pedagogové, problém bychom s tím rozhodně neměli," vysvětlil Chudárek.
Plně kvalifikovaní rodilí mluvčí vyučují také na dalším zlínském gymnáziu i na Gymnáziu v Uherském Hradišti.
Pedagogové se shodují, že jejich role, zvláště u starších studentů, je nezastupitelná. "Mohu sice studentům pustit nahrávku, aby jazyk slyšeli, ale ta živou diskusi nenahradí," uvedla angličtinářka z Gymnázia Lesní čtvrť Lucie Janků.
