Češi vnímají události na Ukrajině a na Krymu jako důležité pro českou společnost, aktuální události prostřednictvím médií sleduje denně zhruba čtvrtina obyvatel (23 %). "Přesto je pro značnou část veřejnosti obtížné utvořit si jasnější názor a zaujmout k tématu jasný postoj. To platí i pro ty, kteří se o dění na Ukrajině zajímají," konstatovalo CVVM, spadající pod Sociologický ústav Akademie věd.
Pokud by si Češi mohli vybrat, největší podporu z autorit, které mohou krizi vyřešit, má OSN - celých 55 %. Názory na zapojení EU jsou roztříštěné (47 % obyvatel je podporuje, 40 % je proti). Rusko ani Spojené státy by se do krize vměšovat neměly, soudí Češi, přičemž poměr odpůrců k zastáncům vměšování je v případě USA o něco výraznější než u Ruska.
Celý výzkum CVVM čtěte zde |
Na druhou stranu nicméně i OSN, které se Češi dovolávají, je tvořena členskými státy včetně Ruska a USA. Rada bezpečnosti (RB), vrcholný orgán OSN, má pět členů - dvě zmíněné velmoci, Francii, Spojené království a Čínu. Rusko může rozhodnutí RB OSN vetovat a tím ochromovat činnost Organizace spojených národů, co se týče Ukrajiny, což už v minulých dnech učinilo.
Na jednoho českého zastánce Rusů je nejméně šest kritiků
Většina lidí, kteří se o konflikt zajímají, stojí za účastníky protestů proti Janukovyčově vládě (dobře je vnímá 47 % lidí, špatně 38 %, přičemž průzkum nerozlišoval mezi jednotlivými frakcemi demonstrantů, v jejichž řadách byli i radikální ultranacionalisté).
MetodikaCVVM sbírala podkladová data 3.-10. března. Oproti o měsíc staršímu výzkumu byl zřetelný posun zájmu - zatímco v únoru se o Ukrajinu zajímalo 40 % Čechů, za měsíc toto číslo narostlo o 24 procentních bodů. Souviselo to s vyostřením krize. CVVM vybírala dotázané na základě kvót podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. Dotázaných bylo 1 061. |
Ostatní aktéři vycházejí z dotazování výrazně hůře: roli EU kladně hodnotí 39 % a záporně 44 %, roli Ruska kladně vnímá 12 % lidí a záporně 78 procent, svrženého exprezidenta Janukovyče vnímalo kladně 7 % lidí a záporně 86 %.
"Dění na Ukrajině se během eskalace na konci února a začátku března stalo z hlediska formování veřejného mínění české populace pravděpodobně vůbec nejsledovanější zahraničně-politickou krizovou událostí za posledních deset let. Přímé datové srovnání se týká zejména arabského jara a izraelsko-palestinského konfliktu," uvedlo CVVM. O sérii lidových povstání v arabských zemích se v době vrcholící intenzity zajímalo 53 % Čechů, spor mezi Izraelem a palestinskými Araby na přelomu let 2008 a 2009 zajímal 42 % obyvatel.
Události na Ukrajině vnímá jako důležité pro českou společnost 73 % Čechů. Nicméně například poslanec ČSSD Vítězslav Jandák vystoupil během pátku ve Sněmovně s exaltovaným projevem, ve kterém tvrdil, že Čechy dění v zemi několik set kilometrů na východ od českých hranic nezajímá. Výzkum však jeho tvrzení vyvrátil.
Ukrajinské události jsou také výrazně diskutovaným tématem, v poslední době o dění na Ukrajině s někým hovořily tři pětiny dotázaných. Přesto však řada lidí neví, co si o krizi má myslet: pouze 12 % dotázaných má vytvořený velmi jasný názor, dalších 32 % lidí označilo svůj názor za "celkem jasný", ostatní ale nevědí, jaký postoj zaujmout.
