V místnostech s plentami a volebními urnami hraje hudba, pro hlasující jsou připraveny tradiční pirožky. To je ostatně pro volby na východě Evropy typické. Referendum probíhá v klidu, žádné výtržnosti Simferopol nehlásí. "Před volebními místnostmi stojí stráž. Alespoň tam, kde jsem byla, však muži nejsou ozbrojení," říká zpravodajka MF DNES Adéla Dražanová.
O referendum je mezi obyvateli Krymu, zejména tamními Rusy, značný zájem. Krátce před půl třetí odpoledne místního času, kdy do uzavření uren zbývalo 5 a půl hodiny, přesáhla podle předsedy krymského parlamentu volební účast 50 procent.
"Při běžných volbách většina lidí přichází až kolem desáté, jedenácté hodiny. Když jsme ale dnes v osm ráno otevírali hlasovací místnost, už byla přede dveřmi fronta, asi 40 lidí," popsala reportérce MF DNES šéfka místní volební komise mimořádný zájem voličů.
Na centrálním Leninově náměstí vyrůstá za dohledu simferopolské domobrany pódium s velkoplošnými obrazovkami. Podle Adély Dražanové se na večer chystá velký koncert, během nějž budou obyvatelé Krymu sledovat sčítání hlasů.
Ať se Tataři vrátí do Uzbekistánu, míní krymští Rusové
Chceme se vrátit k Rusku, patříme tam. Pod ukrajinským režimem se nám žije špatně, v Kyjevě vládnou fašisté. Tak shrnuje reportérka MF DNES nejčastější argumenty těch obyvatel Krymu, kteří míří do volebních místností s cílem hlasovat pro přičlenění poloostrova k Ruské federaci.
Proruští obyvatelé Simferopolu si neberou servítky ani vůči místním Tatarům, kteří by se podle nich měli vrátit do Uzbekistánu. "Je jich tu jen patnáct procent a všechno ničí," stěžovali si reportérce místní Rusky, když se vracely z hlasovací místnosti.
Atmosféra na poloostrově se mezi jednotlivými městy zásadně liší. "Projevit se v Sevastopolu proukrajinsky v podstatě nejde," konstatuje Dražanová. Reklamní kampaň, která má přilákat občany do hlasovacích místností, se tam nese v duchu boje proti fašismu a Banderovcům. Na plakátech jsou namalované například hákové kříže.
KOMENTÁŘ: Ukrajina bez Krymu přežije, Krym bez Ukrajiny těžko |
V Simferopolu, hlavním městě autonomní republiky, je podle ní situace o poznání klidnější. I tam s blížícím se referendem přibylo ozbrojených hlídek. Jejich počet se podle Dražanové během několika dní asi zdvojnásobil, stále se však počítají spíše na desítky než na stovky.
Ulice třísettisícové metropole křižují místní motorkáři s ruskými vlajkami. Troubí přitom na kolemjdoucí, kterých je i přes chladné počasí ve městě dost. Tamní obchody jsou normálně otevřené. Až na ústřední Leninovo náměstí, kde se ve větší míře shlukuje místní domobrana, běží život v krymském městě jako obvykle. Místo hákových křížů tamní billboardy zdobí fotografie květin a hesla jako "Krym", "Rusko" a "Jaro".
Výsledky referenda budou v pondělí ráno
Referendum, střežené všudypřítomnými ozbrojenci, začalo v osm hodin ráno místního času (7:00 SEČ) a skončí o dvanáct hodin později. První předběžné výsledky předpokládají organizátoři již nedlouho po skončení hlasování, konečné čekají v pondělí ráno.
Obyvatelé poloostrova odpovídají na dvě otázky: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?
Jak upozorňuje agentura Reuters, formulace druhé otázky krymského referenda může být zavádějící.
Neznalý volič z ní totiž může nabýt dojmu, že by se Krym stal běžnou součástí Ukrajiny, tak jako zbylých 24 oblastí na pevnině. Právě ústava z roku 1992 však Krymskému poloostrovu přiznala značnou míru autonomie.
Moskva se kvůli referendu dostala pod silný tlak západních zemí. Odmítla ale od něj ustoupit bez ohledu na možné sankce. Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že pokud Rusko referendum nezastaví, podniknou USA a EU vůči Moskvě sérii tvrdých kroků. Čekat se prý dají už v pondělí.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ovšem při pátečním jednání s Kerrym v Londýně naléhání Západu odrazil konstatováním, že prezident Vladimir Putin neudělá žádné rozhodnutí kolem Ukrajiny před referendem na Krymu.
Nikam se odsud nehnu, říká krymský Tatar |
Rusko také v sobotu podle očekávání vetovalo americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který označuje krymské referendum za neplatné a zároveň vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby neuznaly žádnou změnu statusu Krymu provedenou na jeho základě.
V sobotu Kyjev dočasně zrušil krymský parlament a obvinil Rusko z vojenské invaze. Proti postupu Kremlu protestovaly v Moskvě a dalších velkých ruských městech desetitisíce lidí, sešli se i příznivci Putina (více čtěte zde).
Ministři obrany Ukrajiny a Ruska se v neděli dohodli, že obě země uzavřou na Krymu příměří do 21. března. Během této doby ruské síly na poloostrově nepodniknou žádné akce proti ukrajinským vojenským zařízením. Podle agentury Reuters o tom informoval ukrajinský ministr.
Podívejte se na záběry ze sobotní demonstrace v Moskvě:
