"Není podstatné, zda ve Sněmovně zvítězí varianta 15 nebo 30 procent," uvedl šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc z ČSSD. Nemělo by se už ale stávat, že odměna přesáhne běžný plat.
Po pádu Nečasova kabinetu zveřejnil Úřad vlády, že Nagyová měla v roce 2011 roční plat 998 280 korun a odměnu dostala ve výši 1 220 000 korun. O rok později dostala ke stejnému platu odměnu 840 tisíc. Vrchní ředitelé sekcí dostávali statisícové odměny i za premiérů Mirka Topolánka a Jana Fischera, nejvyšší částka ale byla "jen" 293 tisíc. (více o platových poměrech úředníků na Úřadu vlády zde)
Z pondělního jednání zástupců koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vyplynulo, že smluvní platy ve státní správě se schválením novely služebního zákona skončí. Pro úředníky budou platit jen tarify, navíc bude omezena výše možných odměn. Stále se jedná o nastavení příplatků pro "odborníky". Příplatky by byly podle představ sociálních demokratů možné jen ve výjimečných případech.
"My bychom rádi za hnutí ANO, aby byli dobře oceněni kvalifikovaní lidé ve státní správě, protože pokud bude kvalitní státní správa, omezíme značné výdaje na předražený outsourcing," řekl náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.
Jisté zatím není, kolik z 80 tisíc úředníků bude muset složit zkoušku, aby mohli pokračovat. Všechny vedoucí úředníky ale čeká výběrové řízení. Služební zákon by se měl vztahovat na všechny centrální úřady a na vyjmenované organizace státu. Wagenknecht řekl, že pod zákon budou muset spadat všechny úřady, které poskytují peníze z evropských strukturálních fondů.
O zákonu budou v příštích dnech jednat předsedové stran.
