Byť to zní jako začátek nějakého béčkového katastrofického či hororového snímku, jedná o čistě věděcký experiment. Byl popsán v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Virus, který dostal jméno Pithovirus sibericum, se našel ve vzorku odebraném z hloubky 30 metrů pod trvale zamrzlou půdou pobřežní tundry na Čukotce nedaleko Východosibiřského moře. Průměrné roční teploty se zde pohybují kolem 13 stupňů Celsia pod nulou.
Tým virus rozmrazil a sledoval, jak se množí v kultuře v Petriho misce, kde napadl jednoduchý jednobuněčný organismus amébu. Pro lidský organismus je neškodný. Na druhé straně ale vědci varují před skrytými hrozbami. Tímto pokusem prokázali, že viry mohou přežít v permafrostu po velmi dlouhou dobu a pak se "probudit k životu".
"Rozmrazování permafrostu v důsledku globálního oteplování nebo působení průmyslu v polárních oblastech může v budoucnu přinést hrozby pro zdraví lidí nebo zvířat," uzavírají shrnutí své práce badatelé.
"Je to poprvé, co jsme viděli virus, který je po tak dlouhé době stále infekční," řekl podle BBC spoluautor studie profesor Jean-Michel Claverie, z Národního střediska vědeckého výzkumu (CNRS) na francouzské univerzitě v Aix-Marseille.
Jako příklad uvedl vir pravých neštovic, který byl oficiálně vymýcen před 30 lety. "Pokud by se zjistilo, že viry pravých neštovic přežívají stejným způsobem jako tento améba vir, pak neštovice nejsou z této planety zcela vymýceny, pouze z jejího povrchu," řekl Claverie. "Tím, jak pronikáme hlouběji, vzniká možnost, že by se neštovice mohly vrátit a ohrožovat člověka moderní doby," uzavírá vědec.
Samozřejmě neplatí, že všechny viry dokážou tímto způsobem přežít, spíše je pravděpodobné, že jich bude velice málo.
Virus z doby neandrtálců
Vraťme se ale k oživenému viru. Tomu bylo pomocí radiouhlíkového datování stanoveno stáří nejméně 30 000 let. Vědci to odvodili podle vzorku odebrané půdy z rostliny, kde byl vir přítomný. Pochází tedy z doby, kdy se po Zemi proháněli mamuti a neandrtálci a do Evropy začali pronikat první lidé druhu Homo Sapiens.
Objevený virus je veliký asi 1,5 mikrometru (miliontina metru, mikron), takže jej lze pozorovat optickým mikroskopem. Většina současných virů je přitom tak malá, že k jejich podrobnému zkoumání je třeba využít elektronový mikroskop. Zpravidla dosahují velikosti o jeden až dva řády nižší, tedy stovek či desítek nanometrů.
