Do průzkumu se zapojila třetina zemí EU a pro Česko srovnání s evropskými sousedy nevychází lichotivě. Na čerpání peněz se totiž podílí kolem dvou a půl tisíce lidí, což z Česka dělá v podstatě ráj euroúředníků.
Podobné množství lidí na "pumpování" miliard z eurofondů zaměstnává ještě Maďarsko a v přepočtu na obyvatele také Slovensko. Tedy země, které stejně jako my mají s čerpáním peněz značné problémy. V tuto chvíli získaly, stejně jako Česko, něco málo přes padesát procent možných prostředků.
Naopak státy, kterým se dlouhodobě daří využít vše, co jim Brusel nabízí, to dělají se zlomkem úředníků.
Ve Finsku, které podle aktuálních dat vyčerpalo již přes 75 procent peněz, jsou to například jen necelé dvě stovky zaměstnanců. V Irsku, které také patří k těm úspěšnějším státům, pět desítek. Úplně na vrcholu je Estonsko s pouhými 285 zaměstnanci.
Evropská komise v této souvislosti několikrát upozornila na to, že místo kvantity by se státy měly zaměřit na kvalitu úředníků. Pro Česko to znamená jediné: schválení služebního zákona, který na ministerstvech udrží ty nejlepší. V Česku je totiž velmi častá fluktuace, která způsobuje, že se úředníci stále dokola učí základy, než aby se spíše zdokonalovali v záplavě předpisů a pravidel pro získání eurodotací.
Jejich kvalitu má zvýšit především lepší výběr nových úředníků a důkladnější prověrky těch, kteří na úřadech už sedí.
Kdo test nesplní, musí si najít jinou práci. Koalice se právě o podobě těchto zkoušek nyní dohaduje. A eurokomise jejich kroky bedlivě sleduje. Vyřešení tohoto problému považuje podle informací MF DNES u služebního zákona za klíčové.
S platem až padesát tisíc měsíčně
Právě kvůli tomu, aby státy udržely na úřadech "elitu", nabízí Evropská unie, že úředníci mohou být nadprůměrně placeni z fondů. A to konkrétně z peněz takzvané technické pomoci. Kromě mezd je možné z tohoto balíku platit třeba audity a kontroly. Záleží pak na dané zemi, zda možnost využije.
V tuzemsku je z bruselských peněz placeno přes dva tisíce zaměstnanců. Patří mezi hrstku těch šťastnějších. Za svou práci totiž mají mnohem vyšší ocenění než jejich kolegové - jejich průměrný plat se pohybuje kolem 40 500 korun. Úředníci placení ze státního rozpočtu, kteří pracují na obdobných pozicích, vidí na výplatní pásce v průměru o pět až deset tisíc korun méně.
A pokud euroúředníci splní svou práci v daném termínu, dostanou prémie. "V roce 2013 byly vypláceny v některých operačních programech odměny za vyčerpání alokace podle časových pravidel. Odměna může být poskytnuta i za splnění jiného významného úkolu, například zjednodušení čerpání pro žadatele," vysvětluje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Radka Burketová.
"Díky tomu se dostanu často i na padesát tisíc korun měsíčně, máme také slušné osobní ohodnocení," říká čtyřicetiletá úřednice, která pracuje v jednom z řídících orgánů. Své jméno zveřejnit nechce.
Právě tato motivační složka by měla podle ministerstva pro místní rozvoj zabránit fluktuaci zaměstnanců, a tedy přispět k lepšímu čerpání. Jenže ani to, zdá se, v Česku nefunguje.
Za loňský rok totiž Česká republika nevyčerpala nejvíce peněz z celé osmadvacítky. Celkově na unijním účtě zůstalo 16 miliard korun - z toho jen Česko tam nechalo 10 miliard.
Nová vláda slibuje, že všechny tyto problémy vyřeší. V novém období má být méně programů, snazší administrativa a hlavně platný služební zákon, který zabrání střídání úředníků.
