"Klinická data podporují použití protonové terapie u zhruba 36 pacientů v České republice za rok," řekl iDNES.cz Michal Burger z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (MU).
Jedná se o pacienty s vzácnými typy rakoviny. "Jsou to dětské CNS nádory a u dospělých pacientů specifické nádory kostí u páteře zvané chordomy a oční melanomy," vyjmenoval případy Burger. Právě takových nemocných se u nás nyní ročně léčí necelých 40.
K závěru došli pracovníci MU v Brně na základě rešerší stovek světových klinických studií. "U nádorových onemocnění, kterými trpí v České republice tisíce lidí, nemají studie takovou vypovídající hodnotu, aby bylo možné považovat protonovou terapii za standardní léčbu," dodal Burger. Mezi tyto typy rakoviny patří například nádory plic nebo prostaty.
Analýzu vypracovávali vědci čtyři měsíce pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Ta jim za ni zaplatila řádově desítky tisíc korun.
Vlastní analýzu má i Protonové centrum Praha, mluví opačně
Protonové centrum loni v červenci vydalo vlastní analýzu na podobné téma, která tvrdí, že pojišťovna může při ozařování protony 600 pacientů s rakovinou prostaty ušetřit ročně 54 milionů. Materiál vypracovala obecně prospěšná společnost Institut pro zdravotní ekonomiku a HTA (systematické hodnocení zdravotnických technologií).
"Konvenční ozařování totiž s sebou nese ještě další nemalé náklady nutné na doživotní léčbu nevratných poškození organismu," uvedl mluvčí centra Vladimír Šulc.
"Materiál, který nyní s velkou pompou představila VZP, je jen další smutnou kapitolou země, která má sice nejmodernější protonové centrum na světě, ale namísto hrdosti několikaletému náskoku před všemi okolními zeměmi, které svá centra teprve staví, pošpinila dobré jméno lidí, kteří obětovali kus svého života pro vizionářskou myšlenku," dodal Šulc s tím, že centrum v Praze vyhledávají cizinci nebo Češi, kteří jsou schopni si léčbu zaplatit.
Spor mezi VZP a Protonovým centrem Praha vyústil v arbitráž
VZP se data Masarykovy univerzity hodí, stejně jako Protonovému centru Praha materiál od institutu, protože obě strany vedou už delší dobu spor o to, zda se má léčba protony proplácet z pojištění.
Spor vznikl kvůli smlouvě, kterou v roce 2006 uzavřel nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka a která měla Protonovému centru Praha zajistit skrze pacienty VZP až jednu miliardu korun ročně a to po dobu 15 let. Pečenka následně začal pro investora Protonového centra Praha pracovat jako manažer a nyní je kvůli tomuto angažmá stíhaný kvůli podezření ze zneužívání pravomoci veřejné osoby ve stadiu pokusu (více čtěte zde).
Současné vedení VZP se smlouvou nesouhlasí a Protonovému centru Praha nabídlo vlastní smlouvu. Ta hovořila o léčbě až 150 pacientů ročně za paušál 505 907 korun za ozařování jednoho dospělého pacienta a 734 567 korun za ozařování jednoho dítěte. Protonové centrum Praha ale návrh neakceptovalo.
Mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, které stojí v areálu pražské Nemocnice Na Bulovce a jehož vybudování mělo stát 3,5 miliardy korun, v minulosti padala slova o trestních oznámeních a žalobách. V listopadu začala v celé věci arbitráž.
Pojišťovny mezitím pacienty, u kterých léčbu doporučí lékaři, posílají buď do Mnichova nebo jejich léčení vyjednávají právě s pražským zařízením. Jde však o individuální případy, kromě Vojenské zdravotní pojišťovny žádná další s protonovým centrem neuzavřela smlouvu. Vojenská zdravotní pojišťovna, která má přes 600 tisíc klientů, ale v minulosti neřekla, zda a kolik pacientů do centra pošle. Detaily smlouvy s Protonovým centrem Praha odmítla zveřejnit.
