Pneumokok způsobuje nejčastěji záněty mozkových blan, takzvané meningitidy, záněty středouší, a také závažné pneumonie. Bakterie, která se dostane do krevního oběhu, postupuje v organismu velmi rychle, nemocnému tak jde především o čas. Zákeřná nemoc záhy začíná napadat jednotlivé orgány.
"Invazivní pneumokokové infekce mohou v nejkrajnějších případech skončit až smrtí. Závažnost a průběh onemocnění závisí na mnoha faktorech, například na přidružených onemocněních a sníženém stavu imunity pacienta před onemocněním," nastínila Martina Kundschofská z Krajské hygienické stanice Olomouc.
Právě proto k nejohroženějším skupinám patří především malé děti a starší lidé. U dětí se obranyschopnost teprve formuje, u starších ročníků naopak ztrácí na intenzitě. U oslabených lidí má pak nemoc daleko horší průběh. Nejčastější jsou podle lékařů záněty plic, které v krajním případě mohou končit až smrtí.
"Onemocnění pneumokokem se projevuje především vysokými teplotami a celkovou schváceností. I proto si jej řada lidí může zpočátku splést s chřipkou," vysvětluje olomoucká dětská lékařka Bohumila Losová, zároveň však varuje, že stejně jako řada dalších nemocí i tato infekce může mít netypický průběh.
Jedinou účinnou ochranou je očkování
Jedinou účinnou zbraní zůstává očkování, to však zatím není pro lidi nad 50 let plošné.
"Lidé se u nás na očkování ptají, jsou to většinou senioři, které poslaly třeba jejich děti ve středním věku. Ty se samy očkovat nechodí, protože onemocnění neberou jako větší riziko a já jim musím dát za pravdu. I u zdravého člověka může pneumokok nadělat problémy, pravděpodobnost je ale mnohonásobně menší," vysvětlil Ondřej Němeček, praktický lékař pro dospělé z olomoucké kliniky Spea.
Malé děti pak mohou nechat naočkovat jejich matky, do sedmi měsíců vakcínu hradí stát.
"Matkám vysvětlujeme výhody i nevýhody očkování a ony se potom samy rozhodnou, zda dítě očkovat nechají. Je pravda, že od doby, co očkujeme, jsme se s pneumokokem v naší ordinaci nesetkali," uvedla Losová.
