Fakt, že radní Zlínského kraje v pondělí odsouhlasili rychlou kompromisní dohodu ředitelů několika škol, díky níž nemusí obě zlínská gymnázia snižovat počty tříd (více zde), Tomáš Zatloukal uvítal. Stále se mu však nelíbí, že chce současné vedení kraje gymnaziální školství omezovat.
Tvrzení, že gymnázia berou studenty odborným školám, není pravda?
Sedmdesát procent žáků jde na odborné školy. Všeobecné vzdělání, tedy gymnázia a lycea, využívá zbylých třicet procent. Tento poměr je nejnižší ze všech zemí EU. Odborným školám víc prospěje změna oborů než omezování tříd gymnázií.
Jaká změna?
Školy musí nabízet takové obory, které mají uplatnění na trhu práce. To je problém v celé Evropě, neexistuje model, který bychom mohli převzít. Jsou obory, které dlouhodobě vykazují vysokou nezaměstnanost, přesto je školy pořád nabízejí a studenti je studují. Škola na ně čtyři roky dostává peníze a potom ten člověk stojí další peníze, aby se rekvalifikoval.
Vraťme se ke gymnáziím. Jakou mají budoucnost?
Stále to jsou školy, které zájemce nejlépe připraví na další studium. Je pravda, že některé přijímají i žáky, kteří mají horší výsledky a menší předpoklad studovat. Ale i ty na gymnáziu takzvaně vytáhnou. V Evropě všeobecné a všeobecně odborné vzdělání posilují.
Takže průmyslovky by měly mít více hodin třeba češtiny nebo dějepisu?
Měly by mít kvalitní všeobecné vzdělání a k němu správně nastavené odborné předměty. Například strojní průmyslovka by měla učit strojírenskou technologii, provoz strojů. To jsou předměty, které absolvent dobře uplatní v celé řadě strojírenských oborů a má tak větší šanci se uplatnit.
Je počet míst na gymnáziích příliš vysoký v poměru k počtu žáků, kteří odcházejí ze základní školy?
Není. Momentálně je to vyvážené. Samozřejmě mohou existovat regionální odchylky, třeba na Uherskohradišťsku je hned několik gymnázií pár kilometrů od sebe.
Krajský radní Petr Navrátil obhajoval plán omezit počty gymnaziálních tříd ve Zlíně tím, že nechce zavírat gymnázia v malých městech, aby zůstala dostupná.
Proto mají střední školy domovy mládeže, počítá se s tím, že středoškoláci budou za vzděláním dojíždět. Úkolem zřizovatele je vybudovat síť škol s nabídkou oborů, která zajistí, že absolventi budou uplatnitelní. A utlumovat obory, kde uplatnění není, a školy, které neposkytují kvalitní vzdělání. Je paradox omezovat místa ve školách, na které se hlásí víc žáků, než mohou přijmout, a nechat školy, které mají problém třídy naplnit.
