Americký list The Wall Street Journal informoval s odvoláním na západní i blízkovýchodní diplomaty o blíže nespecifikovaném počtu schůzek představitelů evropských zpravodajských služeb a syrské vlády.
Dary pro SýriiZahraniční dárci slíbili poskytnout na pomoc Syřanům sužovaným občanskou válkou miliardu dolarů (20 miliard Kč). Spojené státy dají 380 milionů dolarů (7,6 miliardy Kč), oznámil na dárcovské konferenci v Kuvajtu americký ministr zahraničí John Kerry. Kuvajtský emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, který je hostitelem jednání, přislíbil 500 milionů dolarů (přes 10 miliard Kč). OSN by chtěla letos na zvládnutí humanitární krize v Sýrii a okolních státech, které pomáhají tisícům syrských uprchlíků, vybrat celkem 6,5 miliardy dolarů (přes 130 miliard Kč). Jde o největší výzvu k humanitární pomoci v historii organizace. OSN odhaduje, že humanitární pomoc v důsledku války v Sýrii nyní potřebuje nejméně 9,3 milionu lidí. |
Jako první se se Syřany, mimo jiné i s hlavním bezpečnostním poradcem prezidenta, měl loni v létě setkat zástupce britské zpravodajské služby MI6, poté následovali agenti z Německa, Francie a Španělska, kteří přicestovali do Damašku. Tématem jejich schůzek bylo sdílení informací o evropských radikálech bojujících v syrské občanské válce.
Západ má obavy, že džihádisté, kteří se připojili k militantním skupinám v Sýrii, by mohli po svém návratu zpět do Evropy představovat významnou hrozbu.
Podle různých odhadů bojuje nyní v Sýrii nejméně 1 200 extremistů z Evropy. Obavy z jejich návratu vyjádřil v úterý například německý ministr vnitra Thomas de Maizière. Jak uvedl, tito radikálové by se mohli vrátit "s bojovou zkušeností a mezinárodními kontakty", které by mohli využít k provádění atentátů v Německu.
Povstalci se bojí, že Západ začíná naslouchat Asadovi
Diplomaté deníku vypověděli, že série schůzek s členy Asadovy vlády neznamenají žádnou změnu postoje evropských zemí, z nichž většina podporuje syrskou opozici.
Právě povstalci, kteří proti režimu bojují, to ale vidí jinak. Bojí se, že postoj Západu se mění a že by mohl přistoupit i na možnost, že v Sýrii bude nadále vládnout současný prezident, což opozice odmítá. "Bojíme se, že tyto první debaty by mohly vést k širší spolupráci," okomentoval schůzky jeden ze členů syrského opozičního exilového hnutí v Istanbulu.
Schůzky s evropskými zpravodajskými službami potvrdil v rozhovoru pro BBC i náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Muktad. Současnou situaci nazval "rozkolem mezi chováním západních tajných služeb a politiky". Zatímco jedni jsou s nimi ve styku, druzí naopak tlačí na prezidenta Bašára Asada, aby odstoupil.
Opozice bojuje proti Asadovi i džihádistům
Syrská opozice bojující uvnitř země začíná být čím dál tím více rozdrobená a dochází ke střetům mezi jednotlivými frakcemi. Na síle nabývají extremistické skupiny, například radikálové z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která je napojená na al-Káidu.
Ve středu odpoledne tito islamisté napojení na al-Káidu zabili ve městě Džarábulus na severu Sýrie při pumovém útoku 26 lidí. Většina obětí podle exilové opozice patřila k opozičním skupinám, které proti radikálům na syrském severu bojují.
ISIL nejde jenom o svržení syrské vlády, ale o vytvoření státu, který bude fungovat podle zásad islámského práva. Právě k této skupině, kterou USA označují za teroristickou organizaci, se připojuje většina evropských džihádistů. Dostává se jim výcviku, díky kterému se radikalizují, naučí se zacházet se zbraněmi i výbušninami.
Nábor takovýchto bojovníků probíhá většinou v mešitách po celé Evropě, uvedli pro The Wall Street Journal diplomaté, kteří si nepřáli být jmenováni. Poté cestují do jižního Turecka, odkud přecházejí hranici do Sýrie. Evropané se od svých syrských protějšků během schůzek snažili získat informace o tom, zda jsou tito radikálové stále naživu, kde se nacházejí, za jakou skupinu bojují či jak moc se radikalizovali.
Schůzky evropských tajných agentů s Asadovými lidmi se podle výpovědí diplomatů uskutečnily jen pár týdnů před mírovou konferencí o Sýrii nazvanou Ženeva 2, která začíná příští středu ve Švýcarsku. Jejím cílem je ukončit násilí v zemi a najít politické řešení téměř tři roky trvajícího konfliktu. Syrská vláda se již nechala slyšet, že odmítá předat moc jakémukoliv přechodnému kabinetu, což požaduje opozice. Naopak usiluje o to, aby se švýcarská jednání spíše než na předání moci v zemi soustředila na boj proti terorismu.
