"Jsou LDN, ve kterých kdyby byly častější a pravidelné kontroly, tak by určitě nebyly dále provozovány," domnívá se ředitel pražské Motola Miloslav Ludvík.
Jedním z možných důvodů, proč kontroly léčeben dlouhodobě nemocných (LDN) nemusí být důsledné je, že krajské úřady a zdravotní pojišťovny je předem ohlašují, ačkoliv jim to zákon nepřikazuje.
"Nečekaná kontrola by mohla odkrýt některé záležitosti, které ta očekávaná neodhalí," připouští právník Ondřej Dostál, jenž se specializuje na zdravotnictví a angažuje se v občanském sdružení Platforma zdravotních pojištěnců.
Pacienty před kontrolou "uklidili" do nemocnice
Podle informací iDNES.cz se v praxi ohlášené kontroly projevily u jedné léčebny tak, že část pacientů, kteří měli například vyšší stupeň proleženin, před příchodem kontrolora nechala LDN převézt do nemocnice. V jeden den proto na urgentní příjem dorazili čtyři pacienti ze stejného zařízení. Po kontrole se pak opět vrátili do léčebny. Redakce iDNES.cz identitu léčebny, která se takto měla zachovat, zná, s ohledem na citlivost tématu ji však v tomto případě nezveřejní.
"Kdo se chce na takovou kontrolu připravit, tak to není vůbec žádný problém. V LDN leží polymorbidní pacienti (trpící větším množstvím chorob a komplikací) a u takových najdete důvod k hospitalizaci vždycky," domnívá se Ludvík. "Taková praxe tu snad v regionu není. Ale pravdou je, že něco takového nemusíme vůbec zjistit. Je vcelku běžnou záležitostí, že když člověk chce změnit zdravotnické zařízení, nechá se ve zbědovaném stavu převézt třeba k nám a my jej nemůžeme odmítnout, protože jeho stav vyžaduje urgentní péči," řekl iDNES.cz ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Prymula.
Pojišťovny mohou při pochybení chtít zpět platbu za péči. Nebo vypovědět smlouvu s léčebnou. Krajské úřady mohou za chyby udělit až půlmilionovou pokutu. V jejich pravomoci je také pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Pojišťovna: Nevíme, co se děje, když kontrolor odejde
Část institucí, které iDNES.cz oslovil, o ohlášených kontrolách mluví. Například mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý uvedl, že se pracovníci předem ohlásí zhruba v polovině případů. Kontroly ale podle něj nedokáží odhalit vše, ať už jsou ohlášené, či nikoliv.
"My můžeme v tu chvíli, kdy v zařízení jsme, zkontrolovat, zda je tam čisto, jsou čistí a dostatečně hydratovaní pacienti. Ale posoudit, jak se k pacientům chovají pracovníci v době, kdy tam nejsme, to už není v našich silách," upozornil mluvčí VZP Tichý.
Ohlášené kontroly provádí i pražský magistrát, který je kompetentní i v případě léčebny, na jejíž další pochybení poukázal iDNES.cz (více o podnětu na léčebnu kvůli smrti pacienta čtěte zde).
Většinu kontrol předem hlásí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. "Termín je poskytovateli zdravotních služeb ve většině případů oznámen v předstihu včetně členů kontrolní skupiny. Současně bývá zaslán i přehled pojištěnců, jejichž zdravotnická dokumentace bude kontrolována," popsala praxi mluvčí Hana Kadečková.
Podle Kadečkové to brání chaosu a zbytečnému prodlužování. "Pokud se kontroly týkají delšího období, může mít zdravotnické zařízení neaktuální dokumentaci uloženou již v archivu mimo adresu zdravotnického zařízení," uvádí mluvčí s tím, že léčebny se sice dozvědí, kterých pacientů se kontrola bude týkat, předem však už neví, co konkrétně pojišťovna zkontroluje. O kontrolách se navíc nedozví zařízení, která dříve chybovala či odmítla spolupráci.
Bránit se musí i pacient či jeho blízcí, domnívá se právník
Ohlášení kontrol předem hájí ministerstvo zdravotnictví. "Je tu nějaká snaha o rovnováhu. Takovou, aby poskytovatel péče mohl kontrolorům vyjít vstříc. Když z ministerstva posíláme kontroly třeba na kraje, tak se také ohlašujeme, protože potřebujeme, aby tam někdo s námi spolupracoval. Vždy se vám musí někdo věnovat a nenechat kontrolora bez dohledu. I proto, aby si některé věci třeba nevymyslel," řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák.
Pochopení pro ně má i právník Ondřej Dostál. "Ohlášené kontroly nemusí odhalit vše, ale o úroveň péče by se měl zajímat i pacient. Ten může dávat podněty zdravotní pojišťovně či krajům," vysvětluje Dostál. Situace v LDN je ovšem komplikovaná, protože velká část pacientů se sama nedokáže aktivně bránit kvůli svojí bezmocnosti. "Tady by bylo dobré, aby se začalo využívat to, co umožňuje nový občanský zákoník. Totiž, aby tito lidé měli určeného někoho k nápomoci," podotkl Dostál. Tím může být třeba příbuzný. Už dříve nesvéprávným pacientům soudy určily opatrovníka. Ten ale nemusel být při dohlížení na kvalitu péče tak důsledný jako právě někdo z rodiny.
Jak se bránitPrávník Ondřej Dostál zastává názor, že bránit se mají pacienti a jejich blízcí. "Mohou podat stížnost. Ta by měla být úřadům zaslána písemně. Měl by v ní být datum (podání stížnosti) a co nejpřesnější (časový a věcný) popis toho, co se pacientovi nelíbí. Pokud zná ustanovení zákona, může pomoci, když jej tam uvede," popsal Dostál. Pokud nejsou dodržena práva, která jsou vyjmenována v zákoně o péči o zdraví lidu, mohou se lidé obracet na zdravotní pojišťovnu. Zákon o službách jim umožňuje obrátit se také na provozovatele zdravotnického zařízení. Pokud stížnost nevyřídí či ji vyřídí neuspokojivě, mohou lidé žádat o přezkum krajský úřad. Na konkrétního lékaře lze podat stížnosti na Českou lékařskou komoru. "To ale u LDN nebude častá cesta, protože problémy se spíše týkají ošetřovatelské péče," upozornil Dostál. |
Léčebny jako odkladovny
Žádná problematika ale není jen černá, nebo bílá.
"Segment dlouhodobé péče je rizikový stejně jako každý jiný. Stejně jako jinde máme kvalitní a spolehlivé poskytovatele péče, ale také ty méně kvalitní. Paušalizovat problém LDN by bylo nesprávné," podotýká k problematice náměstek Polák.
Podle názoru ředitele Motola dobře fungují například církevní léčebny, protože berou péči o nemocné jako poslání. "Za naši LDN bych taky dal ruku do ohně, ale za ty, co jsou někde v terénu, ne," dodává Ludvík. Podle něj by obecně léčebny měly dramaticky investovat do svého vybavení i personálu, aby byly vůbec schopné přežít a měly by být důsledněji kontrolovány.
Právě financování však může být potíž. "Situace v léčebnách je komplikovaná a po zrušení stokorunových poplatků pro léčebny bude ještě těžší, pokud nedokáží poplatek vykompenzovat jinak. Třeba platbami od pacientů," podotýká Ludvík.
Podle Ludvíka ale není vše jen o penězích. "Tlak na lůžkách LDN je dneska strašně velký. Leží tam lidi, kteří by klidně mohli být doma, ale my v Česku nejsme moc zvyklí na vícegenerační soužít, takže LDN jsou mnohdy odkladovny," nebere si servítky ředitel nemocnice.
