Střety mezi japonskými loděmi, které vyrážejí na lov velryb, a aktivisty nejsou ničím výjimečným. Aktivisté proti lovcům používají poměrně nebezpečnou taktiku, kdy s malými plavidly vplouvají mezi lovená zvířata a znemožňují tak vystřelení harpun a háků z velkých rybářských lodí.
V mořích okolo Austrálie a Japonska nejvíce operuje aktivistická skupina Sea Shepherd. A právě její představitelé nejvíce kritizují nejnovější plány australské vlády. Vyslání hlídkovacích letounů prý ničemu nepomůže. "Prostě nemají žaludek na to, aby se snesli dolů a udělali něco pořádného," uvedl pro server BBC ředitel australské pobočky Sea Shepherd Jeff Hansen.
Australský ministr životního prostředí Greg Hunt však nasazení letounů obhajuje. "Smyslem toho všeho je monitorovat a zaznamenávat konflikty (mezi lovci velryb a aktivisty) na otevřeném moři," vysvětlil Hunt.
O velrybách až v Haagu
Austrálie vede s Japonskem ohledně lovu velryb mnohaletý spor. V polovině letošního roku pak započalo soudní stání před Mezinárodním soudním dvorem OSN v Haagu. Austrálie se zde snaží přesvědčit soudce, že japonský vědecký program výzkumu velryb není ničím jiným než komerčním lovem těchto velkých mořských savců.
Japonsko zavedlo "vědecký lov velryb", aby obešlo zákaz lovu velryb na základě moratoria z roku 1986. Argumentuje tím, že má právo sledovat dopad velryb na svůj rybolovný průmysl. Ovšem Austrálie, která podala žalobu k soudu v roce 2010, tvrdí, že japonský vědecký program je jen rouškou pro komerční lov velryb, napsala agentura Reuters.
"V důsledku takzvaného japonského vědeckého programu bylo od začátku moratoria v polovině 80. let minulého století zabito více než 10 000 velryb," řekl novinářům Mark Dreyfus, australský vrchní státní žalobce. "Chceme, aby lov velryb přestal, a říkáme, že japonský velrybářský program je porušením mezinárodních závazků Japonska," dodal Dreyfus, který při zahajovacím stání předloží soudu australské argumenty.
Místo výzkumu do restaurací
Japonský diplomat Norijuki Šikata uvedl, že japonský výzkumný program velryb přinesl zásadní informace o věkovém rozvrstvení a poměru samců a samic v antarktické velrybí populaci. S jejich pomocí je podle něj možné zjistit, zda se stavy velryb zvyšují. "V Antarktidě žije zhruba 515 000 plejtváků malých a japonský výzkum z nich odebírá jen 815 ročně," dodal.
Vědecký výzkum velryb Japonsku schválila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) jako výjimku ze zákazu lovu velryb ke komerčním účelům. Maso mnoha kytovců se však nakonec v Japonsku prodává ke konzumaci, údajně proto, že k výzkumu již nebylo zapotřebí. Austrálie dlouhou dobu požaduje ukončení programu, při kterém jsou zabíjeny velryby ve jménu vědy. Kromě Japonska stejnou výjimku z moratoria využívají Island a Norsko.
Japonská vláda lov velryb podporuje i finančně. Loňský národní výzkum však ukázal, že 86,6 procent Japonců s vydáváním peněz na lov velryb nesouhlasí. Kvůli protestům už Japonci lov velryb i omezili.
