Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek připustil, že by vznikající koalice mohla odložit debatu o progresivním zdanění příjmů fyzických osob, protože až do roku 2015 platí solidární přirážka pro lidi s příjmem nad 100 tisíc korun.
"Tady je čas na to, abychom se dohodli na pokračování. Je možné, že to je zrovna právě to, co nebude přesně specifikováno v koaliční smlouvě," řekl Zaorálek. Faltýnek řekl, že na další roky by měla být odloženo nejen progresivní zdanění, ale i debata o možných vyšších daních pro firmy.
Mládek řekl, že o tom ještě bude "tuhá debata" a dokud není dojednáno vše, není dojednáno nic. Současná solidární přirážka, která platí do konce roku 2015, by mohla platit i dál. ČSSD by se tak zatím vzdala vyšší daňové progrese u fyzických osob.
"Jsem rád, že ANO slyší na to, že bychom ustoupili od toho pokrytectví a nenazývali to solidární přirážka, ale druhá sazba daně z příjmu. A že je souhlas s tím, že budeme používat opět hrubou a ne superhrubou mzdu," řekl k tomu Mládek. Připustil, že ČSSD dosud chtěla ještě vyšší druhou sazbu. Klíčové podle něj je, aby vycházelo to, že příjmy pokryjí plánované výdaje.
Zaorálek řekl, že ne všechny sporné věci se hned musí dostat do koaliční smlouvy. "U některých bodů ještě diskuse bude probíhat nějakou dobu. Není v našich silách to zvládnout během několika dní. Koaliční smlouva nemusí každý problém upravovat v detailu," řekl v úterý místopředseda ČSSD Zaorálek.
Majetková přiznání podle ČSSD. ANO navrhlo plošné šetření
Zato už je zřejmé, že majetková přiznání projdou v podobě, která se blíží více původní představě ČSSD. Nejprve se sice budou týkat politiků a státních úředníků, ale postupně se mají týkat i dalších občanů, kteří si pořídí majetek například nad 20 milionů korun. ANO mělo v programu, že by se to týkalo lidí podezřelých ze závažné finanční kriminality. Faltýnek pro iDNES.cz připustil, že v tomto hnutí ANO v podstatě vychází vstříc sociální demokracii.
"Chceme začít u politiků, u státních zaměstnanců a potom to postupně přenést na další občany," řekl Faltýnek. Finanční úřad si bude moci vyžádat majetkové přiznání od fyzické osoby, která nakoupí movitý či nemovitý majetek v určité výši, a nebude jasné, kde na nákup onoho majetku fyzická osoba vzala peníze.
Doteď musel naopak finanční úřad dokazovat, že fyzická osoba tento majetek nemohla při svých příjmech nabýt. O výši hodnoty takto nabytého majetku, kdy by měla fyzická osoba prokázat své majetkové poměry, budou vyjednavači ANO a ČSSD ještě jednat.
"Hodnota nabytého majetku ve výši dvaceti milionů byl pouze hypotetický příklad. V praxi by toto opatření vypadalo tak, že když pan Řebíček koupí Slavii, měl by finančnímu úřadu na vyžádání doložit své majetkové poměry, aby bylo jasné, kde na nákup Slavie vzal. Dneska jsou úřady nečinné, protože dokazování je na nich. Tuhle praxi chceme tedy otočit," uvedl později Faltýnek v tiskové zprávě hnutí ANO.
Namísto registračních pokladen by se strany mohly domluvit na elektronické evidenci tržeb. ANO také zvažuje plošné desetiprocentní šetření v návrhu státního rozpočtu, které by se ale nedotklo platů. O šetření v provozních výdajích je ČSSD ochotna jednat.
"Ano, to byl návrh, který zazněl. Je to věc, o které se bude dál jednat. My jsme se ale dohodli, že se nesmí snižovat investice a nesmí se snižovat platy ve státní sféře. A to bylo zopakováno, že toto platí. Provozní výdaje, to je pro nás něco, co je možné učinit předmětem jednání," řekl Zaorálek. Výdaje by se podle Mládka prostě "zavázaly" a teprve později by se řeklo, co s těmito penězi bude.
ANO vychází při jednáních s ČSSD ze základní premisy, že stát nehospodaří dobře, že je třeba lépe vybírat již existující daně a snížit náklady státu. Při zatím posledním jednání špiček obou uskupení se politici shodli na centrálním zadávání veřejných zakázek a centrálních nákupech pro státní sektor. Obě strany deklarovaly, že se nemá šetřit na platech státních zaměstnanců. (více o tom najdete zde)
Zmražení daní by odložilo i nápad na speciální sektorovou daň
ČSSD se zatím stále nevzdala myšlenky na zavedení speciální sektorové daně pro firmy z bankovnictví, energetiky a telekomunikací, ale případná dohoda o zmrazení daní na dva roky by tuto druhou sazbu daně pro firmy poslala "k ledu".
Sociální demokracie si ale stále není jista tím, že v takovém případě nebudou chybět peníze na vyšší valorizaci penzí o celou inflaci. Ta by podle ČSSD náklady na penze navýšila asi o 8 miliard korun.
ANO namítá, že zvýšení daní pro banky by zdražilo úvěry pro firmy a přibrzdilo rozvoj ekonomiky. Stát se má podle ANO pokusit lépe daně vybrat a šetřit. Jen loni se nepodařilo na DPH vybrat 6 miliard korun, říká šéf poslanců ANO Faltýnek s odkazem na informace od policie.
"Šest miliard je reálné číslo. Oni ale zároveň navrhují snížení sazby z 15 na 10 procent a to by stálo 40 miliard korun," poukázal Mládek na jeden z bodů programu hnutí ANO. ČSSD měla v programu snížení DPH zejména u léků.
