Americké antirakety budou v Rumunsku za dva roky, Moskva se zlobí

Spojené státy začaly s přestavbou rumunské letecké základny Deveselu na jihu země. Do roku 2015 tam vznikne supermoderní zařízení protiraketové obrany NATO s antiraketami schopnými ničit balistické střely. Dosud bezvýznamná a roky nevyužívaná rumunská základna bude v následujících měsících skloňována ve všech pádech. Rusko v ní totiž vidí nebezpečí pro svůj jaderný arzenál.

Vojenské letiště u Deveselu chtějí Američané do dvou let změnit v moderní základnu, kde bude asi 200 vojáků a civilních expertů obsluhovat stále ještě testované antirakety SM-3 určené k ničení balistických střel.

Štít za miliardy

• Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku.
• Od roku 2006 vynaložilo NATO na budování systému zhruba 150 milionů eur. Celkově by štít měl stát 650 milionů a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí "osmadvacítky".
• Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis a na základnách v Rumunsku (do roku 2015) a Polsku (do roku 2018).

Od roku 2015 bude jedním z hlavních pilířů budovaní protiraketové obrany NATO a předobrazem další podobné základny v Polsku.

"Když Aliance vstoupila do nových časů, musí čelit také novým hrozbám a jednou z nich je útok balistickou střelou," řekl náměstek amerického ministra obrany James Miller, který se oficiálního zahájení stavby účastnil.

Pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku spustilo NATO už v roce 2011. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím chrání pouze vojáky v operacích.

Díky základnám s antiraketami v Rumunsku a Polsku a radarové stanici v Turecku má být rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo, tedy 900 milionů lidí na obou stranách Atlantiku.

"Základna nikoho neohrožuje, ale přináší lepší ochranu území spojeneckých zemí v Evropě," uvedl zástupce generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.

Rusko se zlobí kvůli jaderným zbraním

Výstavba americké základny v Rumunsku okamžitě vyvolala podrážděné reakce Ruska. Moskva dlouhodobě proti "deštníku" NATO v Evropě protestuje a cítí se ohrožena. Tvrdí, že by americké protirakety mohly potenciálně "podkopat" odstrašující cílu ruského jaderného arzenálu, na nichž spočívá obranyschopnost celé země.

"Raketový deštník se buduje, ale naše obavy jsou stále ignorovány," řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu pro státní agenturu ITAR-TASS s tím, že "americké a alianční plány v protiraketové obraně jsou pro nás těžce předvídatelné".

Protiraketová obrana NATO

Rozmístění protiraketových komplexů v bezprostřední blízkosti pozičních oblastí ruských strategických raketových vojsk a hlídkových teritorií ruských jaderných ponorek může podle armádních představitelů ohrozit preventivní nebo odvetný úder na případného nepřítele.

Tlak Moskvy bude sílit

Původní plány na vybudování protiraketové obrany v Evropě oznámil ještě předchozí americký prezident George Bush v roce 2000. Původně se počítalo s radarem v Česku a základnou antiraket v Polsku. Barack Obama později i kvůli námitkám Ruska plány pozměnil.

"Je vidět, že Rumunsko myslí své závazky vůči NATO seriózně. Uvidíme, zda společně s Obamovou administrativou odolají všem tlakům ze strany Ruska, jejichž zintenzivnění lze očekávat," řekl expert na jaderné zbraně a protiraketovou obranu Petr Suchý z Masarykovy univerzity v Brně.

Stará letecká základna Deveselu v Rumunsku

Podle něj bude v této souvislosti záležet hlavně na pozici Washingtonu, aby "pod tlakem znovu nepřistoupil na nějakou další rekonfiguraci protiraketové obrany", jako tomu bylo v případě plánované výstavby radarové stanice v Česku.

"Rumunská politická reprezentace pak musí odolat ruským snahám o rozštěpení společnosti, jinak se dostane země i celá Aliance do nevýhodné situace," dodal Suchý.

USA opakovaně proklamovaly, že protiraketová obrana není v žádném případě namířena proti Rusku, naopak Washington i NATO jako celek Moskvu přizvali ke spolupráci. Jenže Rusko chce písemné právní záruky. Spojencům se však nelíbí, že by nečlenská země měla rozhodovat o obranných plánech Aliance. Vítaná spolupráce NATO-Rusko v této oblasti tak uvízla na mrtvém bodě.

"Není žádným tajemstvím, že jsme zatím v otázce protiraketové obrany prostě nenašli řešení," prohlásil generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen po poslední schůzce s ruskými představiteli před týdnem.

Moskva navíc stále častěji vyhrožuje, že v reakci na další budování protiraketového štítu NATO vyzbrojí své balistické rakety silnějšími hlavicemi, rozmístí rakety Iskander v Kaliningradské oblasti a přeruší s USA spolupráci při jaderném odzbrojování a v dalších oblastech.

Nevýhodnost patové situace si ale obě strany uvědomují. "Jsme připraveni vést se Spojenými státy a zeměmi NATO konstruktivní dialog. Chceme kompromis," prohlásil v reakci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.