Detaily svého programu proti nezaměstnanosti představilo jako poslední Hnutí ANO. Strana plánuje firmám na rok odpustit sociální pojištění a znovu zavést veřejnou službu. Sociální pojištění, které u desetitisícové hrubé mzdy dělá na straně firmy 2500 korun, by navrhlo hnutí ANO odpustit až na jeden rok těm firmám, které zaměstnají absolventy, postižené nebo lidi po padesátce. K tomu by přidali slevu na pojistném pro samotného zaměstnance - ten v uvedeném případě státu odvádí 650 korun.
Podle Jaroslavy Jermanové, jedničky středočeské kandidátky ANO, by tento krok nestál víc než na kolik dnes přijde jeden nezaměstnaný - podle ní činí průměrné náklady 160 až 180 tisíc korun ročně.
Poslední studie pro ministerstvo práce z roku 2006 ohledně nákladů na jednoho nezaměstnaného, hovoří o nákladech 118 tisíc korun ročně na průměrného nezaměstnaného. Novější čísla Úřad práce ČR nemá. Ze statistik totiž nelze například odlišit, kdo bere dávky v hmotné nouzï (letos rozpočtováno 7,5 miliard korun ročně) a zároveň je v evidenci nezaměstnaných. Do čísel se tak míchají i důchodci či rodiče na rodičovské dovolené.
Podpora v nezaměstnanosti má podle rozpočtových plánů letos vyjít na 9,8 miliardy Kč a aktivní politika zaměstnanosti (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce atd.) na 5,4 miliardy. Další náklady na nezaměstnané představuje chod úřadů práce - jen náklady na platy 8 748 zaměstnanců loni 2,3 miliardy korun.
Na úřadech práce bylo v září evidováno 41 181 absolventů a 61 354 osob se zdravotním postižením. Statistiky sledující další rizikové skupiny uchazečů jsou k dispozici naposledy k 30. červnu 2013: bez práce bylo 45 196 rodičů pečujícího o děti do 15 let a 146 019 lidí starších 50 let. Dohromady tak jde o armádu více než 290 tisíc obtížně umístitelných nezaměstnaných.
Snížit náklady na neatraktivní pracovníky, vrátit veřejnou službu
S receptem snížit firmám náklady na sociální pojištění o 80 % přišla v rámci svého předvolebního programu také ODS. Míří na absolventy, kteří jsou déle než šest měsíců evidování na úřadě práce a na nově zřizované částečné pracovní úvazky. Firmám by slevu nechala až 2 roky. Absolventům, kteří do tří měsíců po škole začnou podnikat, navíc slibuje dvouleté daňové prázdniny.
Podobně přes blíže nespecifikované slevy na pojistném chce podpořit zaměstnanost absolventů a lidí nad 55 let KDU-ČSL. "Odečitatelnou položkou daně finančně motivovat firmy, které budou brát studenty na praxi," uvádí ve svém programu pro aktivní politiku zaměstnanosti.
Úlevy na pojistném naposledy vyzkoušela v praxi koaliční vláda Mirka Topolánka. V roce 2009 firmám umožnila ušetřit deset miliard korun na nízkopříjmových zaměstnancích. Efekt na zvýšení či udržení zaměstnanosti je ovšem neměřitelný.
Sociální demokraté zase mluví o dotacích na zřizování pracovních míst, mimo jiné z evropských peněz. Více peněz by přesunuli na veřejně prospěšné práce - tedy zřizování pracovních míst na dobu určitou obcemi či státními institucemi, jimž úřady práce budou přispívat na mzdy. Komunisté by uzákonili právo na první zaměstnání pro absolventy. SPOZ slibuje změnu "která přinese práci všem, kdo pracovat chtějí", reálný návod ale nenabízí.
ANO stejně jako ostatní strany pak požaduje lepší servis pro nezaměstnané od úřadů práce a jejich individuální práci s nezaměstnanými. "Úřady práce by se měly přetvořit na státní pracovní agentury. Na rozdíl od těch soukromých by ale měly fungovat opačně - ne hledat firmám lidi, ale lidem hledat uplatnění," říká Jermanová. Možností, jak to udělat, je buď posílit úřady práce anebo vrátit část agendy na obce - tedy péči o lidi v hmotné nouzi, mezi nimiž je řada dlouhodobě nezaměstnaných.
S ODS, TOP 09 či ČSSD se ANO shodne na návratu veřejné služby. A protože Ústavní soud ale loni zarazil veřejnou službu bez nároku na odměnu, strany počítají s tím, že by lidi finančně motivovali. Situace by se mohla vrátit do období před rokem 2012, kdy se těm, co byli ochotni pár desítek hodin odpracovat například pro obec či neziskovou organizaci, zvýšily dávky až o 1 500 korun měsíčně.
ANO navrhuje také umožniti firmám odepsat si náklady na rekvalifikaci pracovníků. Poslední změnu v této oblasti nedávno prošla Senátem. "Firmy si díky tomu mohou stoje, kterou používají pro praxi studentů, odepsat ze 110 procent," říká Martin Kuba, úřadující předseda ODS.
