Su Ťij si do Štrasburku přijela pro Sacharovovu cenu. Po 23 letech

Barmská opoziční vůdkyně a dlouholetá disidentka Do Aung Schan Su Ťij si ve Štrasburku převzala Sacharovovu cenu. Po 23 letech od chvíle, kdy ji od Evropského parlamentu obdržela. Su Ťij, laureátka Nobelovy ceny za mír, strávila léta v domácím vězení a nemohla z Barmy vycestovat. Generálové ji propustili až v roce 2010.

"Když budeme bránit svobodě myšlení, zabráníme pokroku ve světě," řekla osmašedesátiletá Su Ťij při dojemném ceremoniálu ve Štrasburku.

Sacharovova cena

Evropský parlament ji od roku 1988 uděluje mimořádným osobnostem nebo organizacím, které bojují proti netoleranci, fanatismu a útlaku.

V minulosti se laureáty stali například Alexander Dubček či legendární jihoafrický bojovník proti apartheidu Nelson Mandela. Letos Evropský parlament vyznamenal pákistánskou dívku Malalaj Júsufzaiovou.

Cena je pojmenována po sovětském fyzikovi a disidentovi Andreji Sacharovovi.

Zdroj: ČTK

Su Ťij je už několik dekád symbolem boje proti útlaku, což jí také v úterý připomněl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Su Ťij na oplátku poděkovala za víru v barmskou demokracii a za podporu, které se jí v Evropě dostává.

Sacharovova cena není prvním významným oceněním, které si Su Ťij převzala se značným zpožděním: loni v červnu si barmská politička jela do Osla pro Nobelovu cenu za mír, kterou dostala už v roce 1991.

Su Ťij je jednou z nejznámějších disidentek a politických vězenkyň světa. Z více než dvaceti let, jež strávila v Barmě bojem proti tamní vojenské juntě, byla v úhrnu skoro patnáct let v domácím vězení.

A i v těch nedlouhých přestávkách mezi jednotlivými uvězněními musela setrvávat v Barmě: generálové jí sice nebránili vycestovat, ale Su Ťij se (oprávněně) obávala, že by ji už nevpustili zpátky do země. Nakonec byla propuštěna v listopadu 2010.

V loňských doplňovacích volbách pak její dlouho zakázaná Národní liga pro demokracii získala 43 z celkem pětačtyřiceti dostupných křesel v barmském parlamentu.

Su Ťij, která před návštěvou Štrasburku byla i v Bruselu a Lucemburku, sice uznává, že Barma udělala od roku 1990 značný pokrok, zároveň však nabádá k opatrnosti a naléhá na světové politiky, aby na barmský režim dále naléhali. Reformy totiž podle ní zdaleka nejsou u konce.

O Su Ťij, která je nyní poslankyní, se intenzivně mluví jako o kandidátce na prezidentku v roce 2015. Ovšem to by se musela změnit ústava: podle té nynější nesmí být hlavou státu nikdo, kdo má  v rodině cizí státní příslušníky. Oba synové Su Ťij mají britské pasy.