Příslušnost mrtvých k polské armádě a policii zjistili polští a ukrajinští odborníci podle zbytků výložek a knoflíků z uniforem, uvedla agentura Unian. Všichni byli zastřeleni ranou do týla v letech 1940-41. Identifikovat jednotlivé mrtvé bude podle ukrajinských expertů velmi obtížné.
Podle polských historiků mohlo jít o válečné zajatce, které v táboře u Volodymyru-Volynského internovala Rudá armáda. Po roce 1939, kdy si polské území rozdělilo nacistické Německo a Sovětský svaz, nebyly popravy zajatých polských vojáků výjimečné. Nejtragičtěji se do povědomí Poláků zapsaly zejména události z jara roku 1940, kdy na Stalinův příkaz tehdejší sovětská tajná policie NKVD zmasakrovala v katyňském lese a na dalších místech na 22 tisíc zajatých polských důstojníků, duchovních a intelektuálů.
Historici ovšem naznačují ještě jednu možnost, a to že by nalezené ostatky mohly patřit trestancům místního sovětského vězení. Sověti mukly používali ke stavbě takzvané Molotovovy linie, systému opevnění vedoucího od pobřeží Baltského moře až ke Karpatům. Obranná linie postavená v letech 1940 až 1941 měla podle plánů bránit před vpádem Německa, avšak nikdy nebyla řádně dostavena a po zahájení německé invaze do Sovětského svazu počátkem léta 1941 byly pevnosti rychle dobyty.
Není tedy vyloučeno, že trestance, které SSSR držel kvůli stavbě obranné linie, dozorci postříleli, když začali Němci postupovat směrem na Moskvu.
V okolí posledního nálezu bylo již dříve odkryto několik masových hrobů, archeologové v této lokalitě objevili celkem ostatky asi dvou tisíc lidí, většinou Poláků. Sovětská NKVD v tamním táboře popravovala i Ukrajince označené za fašisty a nacionalisty. Mezi mrtvými v masových hrobech byli i ukrajinští Židé popravení po roce 1941, kdy Ukrajinu obsadili nacisté.
