Hned na úvod je nutno říci, že vzorek, z něhož STEM odvozuje své závěry, je velmi malý: tvoří ho 211 lidí. Z toho nerozhodnutých, kteří jsou jasně rozhodnutí k volbám jít, bylo jen 78. "Údaje za skupinu 'nerozhodnutých, kteří půjdou volit', jsou vzhledem k počtu respondentů jen orientační," varuje STEM.
Výzkum zaměřený na nevoliče byl součástí běžně produkovaných politických výzkumů, při nichž se STEM dotazuje zhruba tisícovky lidí určených kvótním výběrem. Pětina z nich, oněch 211, nevěděla, koho volit.
Hlavní důvody: vybírám si až před volbami, zvažuji více stran
Ve vzorku všech nerozhodnutých převládá důvod, že se ještě o volby příliš nezajímali a rozhodnou se až těsně před nimi (31 %). Pětina lidí (19 %) jako hlavní důvod udává, že váhá mezi více stranami, 13 % čeká na to, jaké šance budou mít strany před volbami, protože nechtějí, aby jejich hlas propadl.
Trochu jinak tomu je mezi nerozhodnutými, kteří jsou si jistí, že k volbám půjdou. U nich převažuje to, že si vybírají z více stran (34 %), následuje obava, aby nedali hlas někomu, kdo se do Sněmovny nedostane (19 %) a o volby se příliš nezajímalo 18 % z nich.
Z nynějších nerozhodnutých lidí s volebním právem nešla k volbám v roce 2010 zhruba polovina lidí (53 procent, pětina z nich proto, že neměla volební právo). Celkem 28 % dnes nerozhodnutých voličů dalo před třemi lety hlas stranám bývalé vládní koalice, zejména ODS (7 % ČSSD, 4 % ostatním stranám a 8 % neřeklo, koho v roce 2010 volilo).
Lidé váhající mezi více stranami nejčastěji mezi těmito stranami jmenovali hnutí ANO, TOP 09 a ČSSD. Výzkum STEM tak naznačuje, že tyto tři formace mají relativně méně ukotvené voliče než například ODS, KSČM či KDU-ČSL. V tom je ve shodě s jinými výzkumy, které u voličů TOP 09 a ČSSD signalizují mělčí vztah ke straně. Logické to je i u ANO; nové hnutí voličské jádro mít nemůže.