Teherán chce podle Rúháního problémy řešit, ne je vytvářet. Jeho země bude usilovat o to, aby vyvrátila veškeré pochyby o íránském jaderném programu.
"Jaderné zbraně nemají v íránské bezpečnostní a obranné doktríně místo," prohlásil íránský prezident během zhruba půlhodinového proslovu. Jaderný program země je podle něj určen výhradně k mírovým účelům a Teherán je o něm za určitých podmínek připraven jednat s mezinárodním společenstvím. Jak dodal, společnou řeč je Írán připraven najít i se Spojenými státy.
Rúhání mluvil klidným hlasem a během proslovu si několikrát otřel čelo kapesníkem. Ostrá slova nicméně použil v souvislosti se sankcemi, které byly na Írán uvaleny kvůli jeho jadernému programu. "Tyto sankce porušují lidská práva. Mají negativní dopad na mnoho běžných lidí, kteří kvůli nim trpí," uvedl.
Íránský vůdce hovořil i o celkové situaci ve světě a na Blízkém východě. Největší hrozbou pro region je podle něj nebezpečí, že se chemické zbraně dostanou do rukou extrémistických a teroristických skupin.
Jeho slova měla jasnou souvislost s děním v Sýrii - Írán je jedním z největších stoupenců prezidenta Bašára Asada, který za teroristy považuje opozici, která proti němu bojuje. "Mezinárodní společenství by mělo zabránit dalšímu zabíjení nevinných lidí a postarat se o zákaz používání chemických zbraní a jejich zneužití extremistickými skupinami," prohlásil Rúhání. Situace v Sýrii podle něj nemá vojenské řešení.
Obama si s Rúháním vyměnili dopisy
Rúhání také narozdíl od Ahmadínežáda nepopírá holocaust. V rozhovoru pro CNN řekl, že šlo o obrovský zločin, kterého se dopustili nacisté na Židech. Na komunitní síti Twitter to uvedla moderátorka Christiane Amanpourová, která interview s íránským vůdcem vedla.
Nástupem Rúháního do čela země se začaly mírně zlepšovat vztahy Íránu s USA. Americký prezident Barack Obama minulý týden uvedl, že si se svým íránským protějškem vyměnili dopisy (více čtěte zde).
Spekuluje se, že se oba muži sejdou právě v New Yorku během zasedání Valného shromáždění OSN.
S Ahmadínežádem, který na schůze OSN do New Yorku rovněž zajížděl, se americký prezident nikdy nesetkal. Od roku 1979, kdy se v Íránu dostal k moci náboženský režim, se žádný íránsko-americký summit nekonal.
Rúhání, který do funkce nastoupil v srpnu, se už dříve nabídl jako prostředník kvůli válce v Sýrii (více čtěte zde).
Čtyřiašedesátiletý Rúhání vystřídal řadu funkcí v íránské státní správě a dvacet let byl poslancem. Šestnáct let předsedal Nejvyšší radě národní bezpečnosti, mezi lety 2003 a 2005 působil také jako hlavní íránský vyjednávač v oblasti jaderných programů. Aktivně se zabýval i kritikou prezidenta Ahmadínežáda.
