V knize pojmenované Los Senores del Narco (volně přeloženo jako Drogoví baroni, pozn.red.) Hernandézová rozkrývá složitou strukturu mexického obchodu s drogami, do kterého jsou zapleteni vysoce postavení politici, policisté a celá řada dalších lidí, kteří by se měli starat o blaho lidí. Sto tisíc prodaných výtisků jen na území Mexika upoutalo vydavatele v zahraničí. Mnozí z nich už plánují anglickou verzi.
Hernandézová má z rozšíření své knihy pochopitelně radost. Spíše než o výdělky jí však jde o vyvolání diskuze. "Motivem k napsání knihy bylo upozornění na drogovou problematiku obecně. Není to totiž jen problém Mexika. Když si někdo v New Yorku nebo Paříži koupí gram kokainu, pravděpodobně tím podpoří dealery, kteří v Mexiku zabíjejí lidi," uvedla Hernandezová v rozhovoru pro server independent.co.uk.
Jádrem problému však podle ní nejsou samotné drogové kartely, ale všudypřítomná korupce. "Když pak zahraniční média informují o situaci v Mexiku, nikdy se nedostanou ke skutečnému důvodu našich problémů," myslí si Hernandézová a dodává, že její kniha by mohla zahraničním novinářům pomoci k plnému pochopení současné situace v Mexiku.
O korupci a na ni navázaný obchod s drogami se začala Hernandézová poprvé zajímat už v roce 2000. Donutila ji k tomu tragická osobní zkušenost.Její otec byl totiž unesen a policie po něm odmítla pátrat. Vyšetřování podmínila zaplacením úplatku. Únosci ho posléze zabili.
S úspěchem přišla i ztráta soukromí a výhrůžky
Když přijde řeč na komerční úspěch její knihy, má Hernandézová jasno. Za oblibou její knihy je poptávka Mexičanů po odpovědích. Oficiální (a úřady posvěcený) pohled na problematiku korupce a drog totiž jen zřídka odpovídá realitě.
Úspěch však spisovatelce přinesl i celou řadu starostí. Bezprostředně po vydání knihy jí začaly chodit výhrůžky smrtí. Na zápraží svého domu pak několikrát našla také zvířata s uřezanými hlavami. Některé jí dokonce byly poslány i poštou. Celých 24 hodin denně na ni a celou její rodinu dohlíží dvojice bodyguardů. "V podstatě jsem přišla o svůj život. Každý den s bodyguardy totiž nemohu označit za život," svěřila se Hernandézová a dodává, že se mnohdy cítí jako ve vězení. Její společenský život prý v současné době neexistuje.
Její kolegové a i někteří členové rodiny se jí často ptají, proč se do takto ožehavé problematiky vůbec pustila. Hernandézová odpovídá vždy stejně: "Možná jsem snílek a idealista, ale pořád věřím v poctivou novinařinu. Věřím také, že novináři dokáží alespoň malinko změnit to, co se v jejich zemi děje. Proto jsem to udělala. A není to jen o mně. Jsem součástí nové generace mexických novinářů, kteří chtějí měnit věci a nebojí se riskovat."
