"Materiál dokončujeme, ministerstvo jej představí v nejbližších týdnech. Pravděpodobně na přelomu září a října," informovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Podle ní příprava na reformu pokračuje i přes konec Nečasova kabinetu a přípravy na předčasné volby.
Ministerstvo, pacienti i ředitelé léčeben, které letos mění status na psychiatrické nemocnice, se shodují na tom, že změny systému jsou nutné. Ve středu ale zástupci několika organizací, jež pomáhají duševně nemocným, varovali, že koncepce se stáčí k zachování lůžkové péče na úkor péče v domácím prostředí pacienta.
"Zástupci léčeben si v koncepci prosadili svoje," domnívá se Pavel Říčan z organizace Fokus Vysočina. Podle něj se vytrácí záměr, aby v Česku ubylo lůžek a péče se přesunula do komunitních zařízení nebo domácností.
"Vytváření strategie reformy má mnoho kladných stránek, ale vidíme v ní i negativa. Máme obavy, aby pro nás nebyly postaveny zlaté klícky z evropských peněz. My ale potřebujeme péči doma," upozornil Jan Jaroš z občanského sdružení Kolumbus. Sám z vlastní zkušenosti ví, jak obtížné je překonat stigma a vyrovnat se s tím, že navenek nemoc není vidět.
Dvě části koncepceKoncepce reformy psychiatrické péče bude podle ministerstva zdravotnictví složená ze dvou základních částí - obsáhlejší akademické, určené zejména pro odbornou veřejnost, a stručnější verze pro širokou veřejnost. "Ta bude spolu s multimediální aplikací určena kromě laické veřejnosti i pro rodiče pacientů, zaměstnance léčeben a podobně," popsala mluvčí resortu Viktorie Plívová. |
"Základní cíl, tedy přenést část péče do komunitní a tím snížit počet lůžek v léčebnách, zůstává neměnný. Stále nicméně také platí, že dokud nebudou vytvořeny alternativy k dnešnímu způsobu léčby, není možné začít aktivně s rušením stávajících lůžek, vše musí jít v opačném pořadí," upozorňuje Plívová.
Podle Říčana je možné, že pokud Česko spojí reformu s investicemi do oprav léčebných areálů, evropské peníze nezíská. Ministerstvo přitom deklarovalo, že na změny chce několik miliard korun. "Opravy nebude Evropská komise vnímat jako transformační záměr," varuje Říčan.
Plívová uvedla, že ministerstvo připravuje podrobnou analýzu kapacit poskytovatelů psychiatrické péče. "Z ní následně vyplynou odůvodněné požadavky na rekonstrukci stávajících objektů - a ty mohou být z evropských zdrojů uspokojeny," tvrdí mluvčí. Podle ní ale peníze z Evropy nepůjdou jen na opravy budov, ale i na rozvoj komunitní péče nebo vzdělávání.
Nesvéprávnost už nebude na doživotí bez přezkoumání
O plánované reformě psychiatrické péče se ve středu krátce debatovalo v Senátu. Mezi hosty byl i náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. Připomněl, že postavení pacientů s duševními chorobami, ale i seniorů a nemohoucích lidí může zlepšit nový občanský zákoník.
Nová legislativa už neumožní odebrat doživotně svéprávnost. Soudy to budou moci udělat maximálně na tři roky, poté budou muset stav pacienta znovu přezkoumávat. Zavádí také možnost předběžného prohlášení, kdy člověk s plnou právní způsobilostí předem rozhodne o tom, koho chce za opatrovníka a jak má být nakládáno s jeho věcmi v případě jeho nesvéprávnosti. Nově by nesvéprávné mohl na úřadech či v nemocnicích oficiálně zastupovat člen domácnosti a kromě soudu by takové zastoupení mohly dozorovat i takzvané opatrovnické rady, tedy lidé, kteří osobně pacienta znají.
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská podotkla, že reformu psychiatrické péče by nemělo dělat jen ministerstvo zdravotnictví, ale celá vláda, protože také do problematika se týká také ministerstva práce a sociálních věcí, školství či v případě bydlení ministerstva pro místní rozvoj.
