Zhruba před dvěma lety (a pak taky před čtyřmi a půl roku) přicházel konec světa. Opravdu z četby různých zdrojů, dlužno dodat, že nejen českých, se nejprve zdálo, že se rozpadá světový finanční a hospodářský systém, tudíž přichází doba temna.
O něco později už se sice neodvratně rozpadalo pouze společenství zemí platících eurem, ale planetární temno a chaos se šířily stejně. Stejně temné temno, zdálo by se z některých komentářů, dnes padá na Českou republiku. Nepřichází sice konec světa, ale konec liberální demokracie v zemi. Likviduje ji prezident Zeman. Brzy už nebudeme moci svobodně volit, neboť se země posouvá k nějakému autoritářskému systému typu nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina.
Tyto věštby se mi jeví přehnané. Stejně přehnané, jako byly kdysi zmíněné předpovědi neodvratného konce světového hospodářství (tím nezlehčuji dopady ekonomické krize, pouze zpochybňuji nutnost předhánět se v apokalyptických prohlášeních).
Zeman už narazil
Jistě, u debat na téma Zeman bývám označován za mýlícího se optimistu. Pokud jde o můj optimismus, je to poměrně komické, protože v soukromých záležitostech vystupuji velice často jako krákající havran. Avšak vykreslovat za všech okolností neodvratný úpadek demokracie a uléhat a budit se s touto představou mne už skutečně přestalo bavit.
Čtěte na názorové stránce v dnešní tištěné MF DNES Petr Nováček o skrytém útoku ČSSD na Sobotku Pavel Páral: pomoc Řecku dusí demokracii v EU Petr Robejšek: Jak má vypadat pravá pravice Tomáš Munzi o tom, proč u nás nepřichází oživení Jiří Němec by chtěl přejmenovat ministerstvo vnitra
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Pomineme-li anekdotickou poznámku, že autoritářští vládci dějin začali budovat svůj režim obvykle v mladším věku než v Zemanových 68 letech, žádné totální posílení jeho role se zde, přinejmenším zatím, neodehrálo. Je zřejmé, že prezident má moc rád a že testuje, kam až může zajít, ale jím prosazená Rusnokova vláda důvěru nedostala a Sněmovna nakonec odhlasovala své rozpuštění.
Kdyby prezident chtěl skutečně prosazovat nějaké utužení poměrů, přece jen by se střetl s jinými institucemi. Může se mu podařit rozvrátit a ovládnout sociální demokracii, na druhé straně však minulý týden narazil v Senátu, který mu zamítl jednoho z kandidátů na ústavní soudce. A nějaké drsné akce by určitě vzbudily reakce ciziny, Evropské unie, jíž se Zeman celou svou kariéru dovolával.
A konečně nesdílím ani přesvědčení některých věrozvěstů úpadku demokracie, podle nichž by si většina české společnosti nechala něco takového líbit.
Důvodů, proč Zeman vyhrál prezidentskou volbu, je více, ale zdá se pochybné, že tím hlavním by byla touha po pevné ruce. Zkrátka bych doporučoval méně krákat a hrozit. Odrazuje to od poslechu věcných argumentů.
