"Ta částka byla likvidační. Neměl na splácení, hrozil se každou chvíli zásahu exekutora," řekla advokátka Petra Šternberská-Pospíšilová, která muže zastupuje. On sám si přeje zůstat v anonymitě, ale redakce jeho jméno zná.
Muž se dostal do problémů ne zcela vlastní vinou: výživné platil řádně a podle původního soudního rozsudku. Jenže přišlo překvapení: nový soud mu na návrh bývalé manželky výživné zpětně zvýšil, takže vznikl dluh a tuto částku mu soud nařídil doplatit. Takto je možné podle zákona zvýšit alimenty až tři roky nazpět. Tato možnost vychází vstříc ženám, které se ocitnou v těžké situaci a dostávají méně, než pak odpovídá skutečným výdělkům bývalého partnera.
Jenže v tomto případě se otec dvou dcer ocitl najednou před neřešitelným problémem: soud mu nařídil splatit dluh téměř tři sta tisíc a současně platit dál i běžné výživné. Dohromady patnáct tisíc měsíčně. Muž zjistil, že na to nemá. Namítal, že výpočet vychází z výše jeho původních příjmů před hospodářskou krizí. Před pěti lety totiž opravdu vydělával ve stavebnictví kolem 25 tisíc. Marně argumentoval, že právě stavebnictví postihla krize nejhůře a takový plat dnes nedostane.
"Když soud někomu uloží takovouto povinnost, musí mít představu, jak ji bude plnit," řekla soudkyně Ústavního soudu Dagmar Lastovecká. Muž je podle ní ochoten platit víc i splatit dluh, ale v nynějším zaměstnání má čistý příjem jen 9 640 měsíčně.
Rozhodnutí Ústavního soudu automaticky neznamená, že muž bude platit méně: soudy se musí jeho případem znovu zabývat a důkladněji jej posoudit.
Na neplatiče funguje zabavení řidičáku
Muž, který se dočkal zastání až u Ústavního soudu, možná doplatil na jiné časté případy, kterým čelí soudci v Česku. Totiž že dlužníci přiznávají jen část příjmů a zbytek třeba vydělají načerno. "Stává se, že například podnikatelé tají část příjmů," říká náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
Soudci potom obtížně stanovují částku, kterou má dotyčný platit, aby to bylo spravedlivé a odpovídalo to i tabulkám, které před několika lety zavedlo jako pomůcku pro rozhodování soudů ministerstvo spravedlnosti. Tabulka stanovuje jakou částku z platu má rodič platit s ohledem na věk dítěte. "Může se stát, že soudy odvodí výši výživného podle kritéria takzvané potencionality příjmu, tedy podle toho, kolik takový rodič asi může ve své profesi v daném místě vydělat. Jenže soudce nemusí mít přesné poznatky z praxe. Vše může právě ovlivnit krize, či konjunkura," vysvětluje advokátka Šternberská-Pospíšilová.
Odborníci se neobávají, že nový verdikt napomůže těm, kteří se placení vyhýbají. Od nového roku totiž přibyla možnost zadržet neplatiči výživného řidičský průkaz, kterou si vedení ministerstva spravedlnosti chválí. "Obecně se problematika vymáhání dlužného výživného velmi zlepšila," říká náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. "Soudní exekutoři pozastavili od Nového roku neplatičům alimentů odhadem tisíc řidičských oprávnění," říká mluvčí komory exekutorů Petra Báčová.
Shodou okolností měly soudy rozhodovat minulý týden spor Zdeňka Cmunta z Táborska, kterému byl zabaven kvůli dluhům na výživném řidičský průkaz. Cmunt tvrdí, že mu stát znemožnil obživu, protože se živil jako řidič. Nové opatření tak poprvé od jeho zavedení mohl posoudit soud. Jenže průlomové soudní řízení se nakonec nekonalo, Cmunt z jednání na poslední chvíli vycouval. Krátce před jednáním se omluvil a řízení je odročeno na neurčito.
Navzdory tomu, že pozastavení řidičáku je tak účinné, exekutoři k němu nemohou přistoupit ve všech případech. Exekutor má právě brát ohled na dlužníka, který prokáže, že řidičák potřebuje ke své obživě. Na druhé straně opatření vybudilo řadu dlužníků k opravdu nebývalé aktivitě: "Ve většině případů dlužník s pozastaveným řidičákem ihned kontaktoval příslušný exekutorský úřad a snažil se například o sjednání splátkového kalendáře. Velká část takto exekuovaných lidí se dokonce dostavila přímo na úřad, aby částku uhradila v hotovosti v plné výši," popsala Báčová.
