Tři a půl hodiny v gripenu. Stíhači se zdokonalují v tankování za letu

Piloti gripenů mají za sebou další speciální cvičení, při kterém zkoušeli nad Krkonošemi doplňovat palivo za letu. Tentokrát využili služeb létajícího tankeru francouzských vzdušných sil.

Do cvičení rozděleného do dvou fází v jediném dni se zapojily tři letouny Jas-39. Během každé se pilotům podařilo připojit k tankeru průměrně pětkrát a z toho vždy jednou také skutečně natankovali.

"Piloti si procvičili procedury a zároveň si prodloužili podmínky v tankování za letu," uvedl jeden z letců Petr Dřevecký.

Vyšší dívčí

Vůbec první tankování za letu absolvovali dva piloti z 21. základny taktického letectva z Čáslavi 28. února 2012 ve švédském Ronneby pod dohledem švédských instruktorů. Ve střední Evropě do té doby zvládli tankovat za letu jen polští stíhači s letouny F-16. Letectvo tím doslova poskočilo na vyšší úroveň.

Jak dodal, jde o poměrně složitý manévr vyžadující maximální pozornost a přesnost. Celá akce totiž probíhá v rychlosti přes 500 km/h a hrana koše z tankeru je při spojení přibližně 20 centimetrů od kabiny letounu. "Je třeba brát na zřetel turbulenci, která může zkomplikovat samotné napojení," dodal Dřevecký.

Létají tanker C-135FR poskytla Francie v rámci speciálního programu ATARES a o náklady na jeho provoz se Česko podělilo s Polskem.

Přímo nad Českou republikou si stíhači s gripeny vyzkoušeli tankování za letu poprvé v dubnu. Podobná cvičení nejsou častá, protože české letectvo vlastní tanker nemá.

Cílem je, aby manévr zvládli postupně všichni piloti z 211. taktické letky z Čáslavi, kteří s gripeny létají. "Momentálně máme již instruktory výcviku, piloty plně vycvičené a některé piloty ve výcviku," konstatoval Dřevecký.

Ten je jedním z dvou letců instruktorů, kteří si mohli tankování za letu vyzkoušet vůbec jako první. S výcvikem začali v únoru 2012 a od té doby čeští letci vyzkoušeli doplňování paliva také během cvičení ve Švédsku, Estonsku, Francii nebo s americkou Národní gardou.

Tankování za letu je nezbytné pro případné zapojení do vzdušných operací NATO. "V dnešní době, kdy mise trvají více jak dvě hodiny, je tato schopnost vyžadována. Zvyšuje se nejen doba působení letounu ve vzduchu, ale i efektivnost jeho použití. V průběhu Libyjské kampaně trvaly lety švédských Jas-39 Gripen čtyři až šest hodin," vysvětlil Dřevecký.

Sám si už neobvykle dlouhý let vyzkoušel během jednoho ze cvičení nad Francií, kdy strávil ve vzduchu tři a půl hodiny v kuse.