Když sporné pozemky kolem polské hranice nedávno přešly na český stát, libovaly si obce na Jesenicku, že jim konečně přestanou komplikovat život nejasné vlastnické vztahy na území dříve označovaném jako "země nikoho" a že o nich nyní mají s kým jednat.
Teď je ale kvůli těmto pozemkům znovu pozdvižení. Místní lidé se zlobí, že za ně musí platit mnohem větší nájem a budou za ně platit hodně peněz i při jejich prodeji.
Problémy způsobilo administrativní narovnání česko-polské hranice v roce 1958. Tehdy česká strana získala 1 205 hektarů polské půdy, Polsko si však ukrojilo z českých pozemků jen 837 hektarů.
Nejvíc potíží to znamenalo pro Vidnavu na Jesenicku, kde je nejvíc "polských" pozemků ze všech obcí na česko-polské hranici. Zhruba pětina města tak až donedávna vlastně ležela na polském území.
"Bylo důležité, že jsme převodem těchto pozemků na český stát získali partnera pro vyjednání. Do této chvíle vlastně nebylo s kým jednat," pochvaluje si místostarosta Vidnavy Miroslav Čučka.
Kvůli změnám platí zahrádkář šestkrát větší nájem
Bohuslav Holiš z Vidnavy, bydlící na rozhraní "země nikoho", ale nadšení vedení obce nesdílí. On sám nevidí ve změně žádný přínos a obdobně je to u řady dalších místních obyvatel.
Poté, co pozemky přešly pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se zvedl nájem za jeho zahrádku na šest korun. Dosud platil obci jen korunu za metr čtvereční.
"Nechápu, proč se ty pozemky nepřevedly přímo na obec. My teď platíme šestkrát tolik než lidé za silnicí. Jenom proto, že tam jsou pozemky obecní a tady státní," zlobí se Holiš.
Česko-polské územní vyrovnáníZa problémy, které se táhnou už přes 20 let, stojí administrativní narovnání česko-polské hranice v roce 1958. Tehdejší Československá socialistická republika získala 1 205 hektarů polské půdy, Polsko si však ukrojilo jen 837 hektarů české půdy. Územní dluh tak činí 368 hektarů. A právě ve Vidnavě na Jesenicku leží nejvíc "polských" pozemků ze všech obcí na česko-polské hranici. Poté, co se úřadům nepodařilo vypátrat majitele, připadnou státu. |
Za zahrádku o rozloze šest set metrů čtverečních teď zaplatí ročně 3 600 korun. "Někteří lidé se na to už vykašlali a zahrádek se za těchto podmínek vzdali," upozornil.
Ještě horší to podle něj bude, až stát začne pozemky prodávat. "Musí se prý započítat taky cena stromů a staveb, které jsou na tom území. To se asi nedoplatíme," přemítá Holiš.
Na jeho zahrádce je totiž zahradní stavba ze začátku dvacátého století, kterou postupně opravuje.
"Za pár let by spadla. Teď se na to asi vykašlu, protože čím víc do ní investuji, tím víc nakonec státu zaplatím. Pak by mi mohli jenom za ni napočítat statisíce a další desítky tisíc za stromky a keře. Stát tady ale nic nevysadil ani nepostavil," krčí rameny Holiš.
Někteří lidé po radikálním zvýšení nájmu své zahrady opustili a vrátili je státu. Udělal to tak i Ivan Onciul.
"To se opravdu nehodí. Tisíce korun platit ročně za nějakých 560 metrů? To radši ty peníze dám do něčeho jiného," vysvětlil Onciul, který dosud platil nájem korunu za metr čtvereční.
Na pozemku v někdejší „zemi nikoho“ má ještě garáž. Nachází se v řadě sedmnácti garáží vybudovaných před desítkami let. Onciul ji koupil už před časem.
"Úředníci mi ale řekli, že až se bude prodávat a budu ji chtít, budu za ni muset zaplatit znovu, tentokrát státu. Já to vůbec nechápu. Stát před desítkami let pochybil a já nevím, proč za to musíme trpět my," zlobí se.
Za zahrádku můžeme dát až půl milionu, bojí se žena
Jednu z nejhezčích zahrádek v zahrádkářské kolonii na dříve polských, dnes už státních pozemcích, obhospodařuje Květa Stiskalová. Za nádherně upravený pozemek se stromky, zahradním domkem nyní po převodu zaplatí rovněž podstatně vyšší nájem než lidé jinde v obci.
Podle ní byl před lety v zoufalém stavu. "Když jsme si to tu pronajali, byly tady a všude kolem kupy rumiska. Museli jsme nechat odvézt spoustu stavebního odpadu, a to něco stálo. Když jsme si to zkulturnili a upravili, tak máme platit víc? To je nespravedlivé," říká Stiskalová.
Obává se, že až se budou zahrádky prodávat, tak se nedoplatí. Má totiž na pozemku taky povolený moderní zahradní domek, kde se dá i přespat.
"Domek jsme tam na ohlášku na obci mohli postavit. Jenomže by ho nějaký znalec mohl odhadnout na statisíce. Po nás za prodej naší zahrádky mohli chtít třeba půl milionu," neskrývá obavy Stiskalová.
Ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Ostrava Karol Siwek říká, že úřad nemůže postupovat jinak. "Musíme postupovat podle předpisů. Vše se oceňuje na základě posudků," řekl.
Lidé tak musí platit mnohem vyšší nájmy než dřív, ale taky zaplatí dost vysoké ceny za pozemky v případě budoucího prodeje.
"Lidé si budou muset koupit vše, co je na těchto pozemcích, i když to vysadili nebo vybudovali sami. Je to zkrátka riziko, když se staví na cizím, takže zaplatit musí za všechny kůlny, chatky, skleníky a zeleň. To vše se bude zohledňovat," řekl Siwek.
Bezplatný převod těchto pozemků podle něj nepřichází v úvahu. "Je jasně dáno, co lze převést bezplatně, a co nikoliv. Takže bezplatně je možné převést pozemky pod komunikacemi nebo například školní hřiště či jiné pozemky u školy," vypočítává Siwek.
Město: Je to záležitost mezi lidmi a státem
Místostarosta Vidnavy Čučka uvedl, že město nemůže místním lidem pomoci. "To je záležitost mezi nimi a státem. Samo město bude mít kolem převodů některých pozemků dost starostí," vysvětlil.
Ve Vidnavě jde například o školní hřiště, které dříve stálo na polském území. To město dostane zdarma, stejně jako pozemky pod komunikacemi. "Konečně budeme moci hřiště rekonstruovat, protože není v dobrém stavu," pochvaluje si nyní Čučka.
Do celé záležitosti se chce ale vložit jesenický poslanec Jiří Krátký z ČSSD.
"Lidé si musí uvědomit, že nic není zadarmo. Jenže taky bych si dokázal představit, že stát tady sleví, protože na Vidnavsku je vysoká nezaměstnanost a lidé nemají tolik peněz. Bohužel ceníky jsou tak nastavené," říká Krátký
Přibližuje kroky, které hodlá podniknout. "Zkusím oslovit finanční výbor, aby se tím zabýval. Změna musí vzejít ze Sněmovny, úředníci nemohou sami v této věci nic měnit," uzavřel Krátký.
