Nejen snaha získat licenci na pěstování konopí pro léčebné účely může v nejbližší době dostat Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové do výjimečného centra pozornosti.
Fakulta objevila mimořádně nadějné struktury látek, které by mohly vést až k vývoji nových a vysoce účinných léků zabírajících proti zákeřným tipům tuberkulózy.
"Na fakultě se těmto látkám věnujeme už 40 let. Nadějné struktury, které jsme v poslední době nalezli, převyšují svým účinkem doposud používaná antituberkulotika až o dva nebo dokonce tři řády, jsou tedy až tisíckrát aktivnější. A co je ještě důležitější, jsou účinné na resistentní kmeny, které se staly celosvětovým problémem," neskrývá nadšení děkan fakulty Alexandr Hrabálek.
Akademici z Hradce teď budou chtít na nález získat mezinárodní patent. Cesta k samotnému léku je však ještě dlouhá a trnitá.
Kdyby všechny testy vyšly dobře a neobjevily se žádné závažné vedlejší účinky či jiné problémy, čeští vědci by mohli objevem výrazně zasáhnout do boje proti zákeřné nemoci, která je celosvětově vůbec nejčastější příčinou smrti způsobenou bakteriální infekcí.
"Testování je první krok na cestě k pacientovi"
Na vývoji léku spolupracuje fakulta se Státním zdravotním ústavem v Ostravě, kde Hradečákům dělají základní účinnostní testy.
"Zkoušíme tyto látky testovat i vůči skupině multirezistentních kmenů. Naše testování v laboratoři je v podstatě první krok na daleké cestě k pacientovi. Ve spolupráci s fakultou v Hradci už došlo k testování několika desítek takovýchto sloučenin a já věřím, že některý z nich bude skvělým objevem a uplatní se právě v léčbě proti těmto kmenům," říká Jiřina Stolaříková z centra klinických laboratoří ostravského ústavu.
TBC se ve světě opět stává velkou hrozbou. Souvisí to s migrací obyvatel, především z Indie, Pákistánu, ale také ze zemí bývalého Sovětského svazu.
"Tam je obzvlášť veliký problém ve věznicích, kde je obrovský počet vězňů, kterým nedají náležitou péči," varuje profesor Hrabálek. Podle něj to částečně souvisí s tím, že jsme problematiku nemoci TBC na našem území podcenili.
Na výzkumu se podílí i Centrum biologické ochrany
"Zvláště nebezpečná je nemoc ve spojení s AIDS, u lidí s touto nemocí vznikají resistentní kmeny mykobakterií, které nejsou citlivé vůči používaným lékům. Začíná být obrovský problém, protože tyto kmeny se začínají vyskytovat častěji a nejsou proti nim žádné léky," vysvětluje.
Kromě Hradce a Ostravy se na výzkumu podílí také Centrum biologické ochrany Těchonín v Orlických horách. Na rozvinutí spolupráce fakulty s tímto "výzkumákem" získala hradecká farmacie grant.
"Tam budou experti testovat naše látky na zvířatech," informuje děkan. Podobné testy se nikde jinde ve střední Evropě kvůli bezpečnosti nedělají, v Těchoníně na to však mají potřebné vybavení. Nejoptimističtější odhady počítají, že kdyby šlo vše podle plánu, byl by nový lék na trhu za osm let.
Tuberkulózou je infikována jedna třetina lidstva a každoročně jí onemocní více než 10 milionů lidí.
"Z tohoto počtu dva až tři miliony osob zemřou, přičemž 95 procent jich je z rozvojových zemí. Největší výskyt tuberkulózy je v subsaharské Africe, která hlásí více než 100 případů na 100 tisíc obyvatel za rok, dále v jihovýchodní Asii, Mongolsku, Kazachstánu, Číně, Indii, v zemích bývalého Sovětského svazu, kde je i vysoké procento oněch multirezistentních kmenů, a to i víc než v padesáti procentech případů," vypočítává lékařka Stolaříková.
Světová zdravotnická organizace považuje tuberkulózu za závažný celosvětový problém, a proto vybízí farmaceutické firmy k vyvíjení nových léků.
"My máme výhodu, že zde pracují lidé, kteří to umějí, a máme k tomu i vynikající podmínky. Platíme vlastně pouze za materiál, doposud jsme do toho přímo na fakultě investovali velmi hrubým odhadem dva miliony korun," dodává Hrabálek.
