Pár příkladů hned pro začátek. Jednou z oblíbených metod práce muže, jehož v pondělí 15. července zatkly mexické bezpečnostní síly, s kýmkoli, kdo se mu znelíbil, bylo "el guiso". Technologicky je to velmi snadný postup. Živou oběť prostě jen posadíte do barelu s 250 litry hořlaviny a zapálíte. Efekt je však monstrózní. Sud totiž místo benzínu naplníte naftou, která hoří pomaleji, takže po pěti až osmi hodinách varu z lidské bytosti zbudou jen kousky kostí.
Anebo jeho výlety po městech, spanilé jízdy, jimiž demonstroval svou krutovládu. Zabij toho, zabij tam toho, ukazoval Z-40 svým žoldákům na náhodné lidi, které jeho auto při vyjížďce míjelo.
Dokázal rozsévat strach a neměl naprosto žádné morální zábrany.
Kluk, co cítil ponížení
Narodil se asi v roce 1970 v mexickém městě Nuevo Laredo, ale vyrůstal hlavně v americkém Dallasu, kam se jeho rodina přestěhovala. Jeho pozdější posedlost absolutní mocí formovaly obě zkušenosti.
V Mexiku jako teenager cítil, jak se s chudými zachází jako s podřadnou lůzou, a začal věřit tomu, že respekt si tam získá jen brutální silou. V Dallasu zase čelil antipatii vůči mexickým imigrantům a úmorné, otrocké práci na stavbách. V Texasu se však také leccos naučil o moci, o moci peněz a o ilegálním trhu s drogami a zbraněmi.
Co se v tomto směru dá udělat s jeho životem, se rozhodl vyzkoušet doma v Mexiku v gangu Los Tejas. Ale to bylo jen takové drobné podnikání. Znáte to: vykrádání aut, prodej drog v malém, pašování. Miguelovi to šlo a hlavně měl skvělý sociální kapitál, protože uměl výtečně anglicky a měl kontakty na obou stranách mexicko-americké hranice.
Koncem 90. let proto přišlo lano od mocného kartelu Golfo, dokonce od samotného šéfa Osiela Cárdenase Guilléna. Mladý Miguel nastoupil do jeho ozbrojené složky zvané Zetas.
Paralelní armáda, co nechtěla zůstat jen armádou
Bylo to překvapení, protože Zetas byla organizací někdejších armádních vojáků, a jakých! Rekrutovali se z elitních mexických sil zvláštního určení a mnozí měli za sebou výcviky se speciálními jednotkami americké a izraelské armády. Nejprve Zetas fungovala jen jako soukromá Guillénova ochranka před konkurenčními gangy, později z ní vyrostla skutečná paralelní armáda. Fungovala jako jednotka rychlého nasazení, zabíjela, zastrašovala, vybírala výpalné, organizovala únosy, vymáhala peníze, zajišťovala bezpečnost obchodu s drogami. Měla k dispozici celý arzenál nejmodernějších zbraní, od samopalů po bazuky.
Civilista Miguel se v mafiánské armádě neztratil. Dokázal ostatní předčit krutostí. "Pokud vás pozve na schůzku, živí z ní neodejdete," cituje list Guardian amerického bezpečnostního experta. I proto se mu v roce 2005 dostalo povýšení. El Cuarenta alias Z-40 alias Miguel Morales se stal šéfem kartelu pro oblast Nuevo Laredo a jeho úkolem bylo vytlačit z regionu konkurenční kartel Sinaloa.
Díky sérii vražd se mu to povedlo a jeho kartel začal expandovat na jih do měst, která nikdy předtím takový organizovaný zločin nepoznala. A nová území dobýval s brutalitou, která se vymykala i tamním mafiánským standardům: obětem (často to byli civilisté, kteří prostě jen odmítli spolupracovat) žoldáci Zetas oddělovali hlavy a končetiny od těl a pohazovali je na veřejných prostranstvích měst, aby všichni věděli.
Jenže kdo okusí moc, chce jí víc.
Miguel Ángel Trevino Moralesznám jako: 40, Z-40, Zeta 40, David Estrada-Corado, Comandante Forty, El Catorce narozen: 1970 (či 1980, 1973, 1976) vlasy: černé oči: hnědé výška: 177 cm váha: 88 kg z webu amerického Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) |
V roce 2007 začali Zetas pod vedením Z-40 a Z-3 (za pseudonymem se skrývá Heriberto Lazcano) usilovat o odchod od svého zaměstnavatele. Nejprve to byla spíš poziční válka, ale v roce 2010 přišly ke slovu zbraně. Morales zabíjel konkurenty přímo masově a konečný součet obětí války sahal k tisícům. Kvůli silnějšímu uměleckému dojmu nechal stovky svých obětí vystavit pověšené pod mosty, či poházet s odřezanými hlavami podél silnic. Brutalita se vyplatila, Zetas převzali většinu území kartelu Golfo.
Ale drogoví baroni z Golfo nebyli poslední Moralesovi kolegové, jimž přerostl přes hlavu.
I terorističtí mafiáni mají různé politiky
Ještě v roce 2010 totiž začal usilovat o vytlačení svého souputníka Lazcana, v Zetas chtěl vládnout sám. Tím spíš, že oba muži ztělesňovali opačný přístup ke gangsterskému podnikání. Zatímco Morales znal pouze násilí (případně ještě víc násilí), Lazcana upřednostňoval stabilitu a klid na práci.
A na gangsterské prostředí byl zřejmě vybaven přílišnou dávkou naivity, aspoň podle expertů. Lazcano byl na začátku spokojený s tím, že může být v ústraní a nechat realizaci špinavých věcí na Z-40, tvrdí speciální agent USA Jere Miles. Jenže dodává, že asi nepochopil, jak to v kriminálním světě chodí. Přímé angažmá v organizaci a ve výkonu násilí dalo Moralesovi nejen moc, ale také reputaci toho, kdo jde do věci s mužstvem.
Vnitřní boj v Zetas znamenal další barely s naftou, další oběti rozpouštěné v kyselině, další poházené mrtvoly ve městech. Bylo toho příliš i na otrlé drogové barony. "Sjednoťme se a vytvořme jednotnou frontu proti Zetas, a především proti Z-40," uvedl ve veřejném prohlášení namířeném proti Moralesově teroru Servando Gomez, šéf Caballeros Templarios (to je bizarní drogový kartel, který tvrdí, že usiluje o sociální spravedlnost a svá komuniké vydává podkreslená obrazy Castra a Guevary). Adresoval ho jiným kartelům, ale i nevládním organizacím a dokonce vládě.
I v tomto boji Morales uspěl. A ani tato válka nebyla poslední. Následoval spor s kartelem Sinaloa, který uctívá respektované zvyky narko-světa. Naproti tomu Zetas mají renomé barbarských Tatarů bez mafiánské cti. Loni však kontrolovali největší mexické území.
Paralelní vláda, co obchoduje s ropou
Specifikem Zetas je i akční rádius jejich podnikání. Zatímco jiné gangy se soustřeďují na obchod s drogami, pro Zetas představuje údajně jen 50 procent příjmů. Zetas neustále hledají nové trhy: podnikali s pirátskými CD a DVD, vydírají, unášejí, vraždí na zakázku a především organizují ilegální přechody migrantů.
Od roku 2006 za sebou nechala drogová válka 40 tisíc mrtvých. Na straně Zetas v ní bojoval i Raul Hernandez Lechuga alias "EL Lucky".
Stovky dolarů a zlatem vykládaný revolver: k drogovým kartelům patří násilí, moc peněz i okázalost.
Jejich schopnosti a moc je obrovská. V letech 2008 a 2009 si krádežemi ropy z mexických ropovodů přišli na miliardu dolarů. Nebylo to žádné příštipkaření, najali si vysoce kvalifikované techniky mexické petrolejařské společnosti Pemex, kteří měli technickou znalost, jak ropu z ropovodů odebírat. "Je to soustavný tok odčerpávání, berou, berou, berou, berou," řekl v roce 2009 Mauro Cáceres, který dohlíží na ropovody ve Veracruzu.
"Zetas jsou paralelní vládou," dodal tehdejší šéf poslanecké komise pro energii, "prakticky vlastní celé úseky ropovodů, organizují řetězec od silnic až ke dveřím ropných společností."
Od jiných kartelů se liší i tím, jak svou moc teatrálně vystavují na odiv. Jsme nepostižitelní, vysílají poselství procesí obrněných vozidel Zetas, když projíždějí městy před zraky vyděšených obyvatel. Jsme vidět, jen když sami chceme, diktují mlčení novinářům a metodami jsou staré známé zastrašování, únosy, vraždy, zmizení.
Spolupracovat se vyplácí, hlásí tučné odměny nejen pro členy gangu, ale i pro zkorumpované politiky, úředníky či policisty. Nemáme rádi odmítnutí, křičelo do světa 72 mrtvol migrantů, které vrazi ze Zetas zabili v severním Mexiku, a 193 spálených těl v San Fernandu. Zemřít museli většinou proto, že odmítli pracovat pro Zetas jako drogoví kurýři.
Konec násilí? Vyloučeno
I kvůli těmto vraždám teď čelí Z-40 justici. K tomu má na kontě obvinění kvůli ilegálnímu obchodu se zbraněmi, s drogami, kvůli praní špinavých peněz, kvůli organizovanému zločinu.
Ale že by jeho dopadení ukončilo násilí, to si nikdo nemyslí. Zetas možná zůstanou po jistý čas bez centrálního vedení, ale mentalitu a styl práce si uchovají. Vnitřní frakce budou dál unášet a popravovat, jen k tomu budou navíc bojovat mezi sebou o teritoria, tvrdí experti.
