Palmer a jeho spolupracovníci si pohrávají s myšlenkou, že v Tübingenu by tamní občané jednou za rok museli zaplatit 200 euro (asi 5 200 korun) za veřejnou dopravu. A to bez ohledu na to, zda jezdí či nejezdí autobusem. Pak by ale mohli jezdit "zdarma".
Univerzitní městoTübingen nacházející se ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko má více než 85 tisíc obyvatel. Leží na řece Neckar. Toto město je proslulé hlavně díky tamní univerzitě, jejíž založení se datuje do roku 1477. Zelený starosta Boris Palmer byl do čela města zvolený v přímých volbách v roce 2006. |
Již nyní se Tübingen chlubí tím, že má v celém Německu nejmenší podíl automobilové dopravy. Na podzim sousední zemi čekají spolkové volby, Palmer proto hovořil i o tom, jaké cíle by jeho strana měla mít. Zelení by se totiž rádi vrátili do vlády, aby prosadili své dlouhodobé priority, mezi které patří dokončení energetické transformace.
Tübingen letošní povodně nezasáhly příliš tvrdě. Důvodem byla i v minulosti provedená protizáplavová opatření. Jak vlastně vypadala a kolik peněz si vyžádala?
V posledních letech jsme investovali přibližně pět milionů euro. Především do zpevnění hrází. Nikoliv do jejich zvýšení, aby pak voda zamířila do dalšího města, kde pak vznikne problém.
Máme jinou strategii. Napříč údolími a přítoky stavíme hráze s uzavíratelnými vraty. Potom je možné celou oblast přeměnit v přehradní nádrž. Ta pak zadržuje vodu nejen před vlastním městem, ale i před dalšími. V minulosti se dělala chyba, že se města koukala jen na sebe. Naposledy jsme měli štěstí, že déšť ustal v momentě, kdy byly hráze skoro plné. Kdyby pršelo ještě o dvě hodiny déle, vznikly by i u nás škody.
Jak těžké bylo novou protipovodňovou strategii zavádět? Pro podobné plány je přece vždy nutné ve městě najít dostatečnou podporu. Nebyly třeba s problémy s lidmi, kteří mají nemovitosti v záplavových oblastech...
Osídlení je u nás staré několik století, proto ho není možné vzít zpět. Přesto jsme nemuseli podniknout žádná opatření, která by měla negativní vliv na obyvatelstvo. Kdybychom museli stavět hráze rovnou před domy, tak by se i u nás vyskytly problémy. Konflikty jsme spíše měli s ochránci přírody. Budovat do krajiny hráze jsme mohli jen tehdy, když jsme dokázali, že to jinak nejde.
Povodně v Německu |
V Tübingenu jsou ale přece tradiční záplavové oblasti, kde stojí domy? S tím je přece nutné počítat...
S tím musíme počítat a proto říkáme, že musíme vodu zachytit dříve, než dorazí do města.
Nevznikají problémy s investory, kteří chtějí něco ve městě stavět. Jak je regulujete?
Máme pro to jedno pravidlo. Když chce někdo stavět v záplavové oblasti, tak musí přesně stejný prostor pro vodu vymezit jinde. Jednoduše řečeno: když někdo postaví "horu", která stojí v cestě povodním, tak musí na jiném místě vyhloubit díru, která pojme stejné množství vody.
A lidé to akceptují?
Musejí na to přistoupit, jinak nemohou stavět.
Jak dlouho se toto pravidlo uplatňuje?
V Německu jde o následek povodní z roku 2002. Tehdy bylo zavedeno v mnoha spolkových zemích.
Ze způsobu, jakým řídíte město, je poznat, že jste člen Zelených. Pozoruhodné třeba bylo, že město před časem na zkoušku zavedlo sobotní veřejná doprava zdarma. Jak tento experiment dopadl?
Byl to pokus, který trval asi půl roku. Dopad měl jen ale malý. K našemu překvapení. Cestujících přibylo jen velice málo.
Nebyl tedy patrný žádný rozdíl?
Rozhodně nikoliv měřitelný. Aktuálně přemýšlíme, že nabídneme všem obyvatelům města občanskou jízdenku "zadarmo". Jen jednou ročně by museli zaplatit příslušný poplatek - asi 200 euro (zhruba 5 100 korun). Jde o to, aby všichni lide žijící v Tübingenu platili bez ohledu na to, zda jezdí či nejezdí autobusem. Turisté by ale museli platit tak jako tak.
Jaké máte na tento nápad reakce?
Cítíme velkou podporu, ale samozřejmě i kritiku. Zejména od těch, kteří říkají, že jezdí autem a proč by tedy měli platit za autobus. Já potom oponuji, že autem nejezdím a musím platit za silnice. I ten, kdo nemá děti, musí platit na školy. Ve společnosti jsou některé věci, které jsou důležité pro všechny, i když je sám člověk nepoužívá. Já osobně nechci jezdit tankem, přesto platím daně na Bundeswehr.
Cílem je tedy hlavně omezit automobilový provoz ve městě?
Ano. Jde o to, že když se bude platit jen jednou ročně, tak mnohem více lidí nechá auta doma.
Na podzim se konají spolkové volby. Jaký vlastně mají Zelení cíl? Kolika procent mohou dosáhnout?
Vypadá to, že bychom mohli dostat 15 nebo více procent hlasů. Pokud se mě ale ptáte, čeho by strana měla dosáhnout, tak se domnívám, že se musíme nutně dostat do vlády, abychom uskutečnili energetickou transformaci, kterou chceme úspěšně dotáhnout do konce. Ostatní strany nejsou v tomto dostatečně kompetentní. Ani nemají dostatečnou vůli. Mnoho nařízeních je špatných. Panuje nebezpečí, že proces by mohl být přerušen.
Skutečně. Myslíte si, že je přechod na větší podíl obnovitelných zdrojů energie ohrožený?
Ano, toto nebezpečí vidím. Zvláště, pokud se nepodaří najít dostatečnou náhradu pro stabilní zásobování elektřinou ve chvíli, kdy budou muset být odstaveny všechny jaderné elektrárny.
Jak podporujete přechod na obnovitelné zdroje ve svém městě?
Jsme majitelem podniku městských služeb. A ten v příštích letech bude do obnovitelných zdrojů investovat 50 milionů eur. Postavili jsme novou vodní elektrárnu, bioplynovou stanici, fotovoltaická zařízení. Podílíme se na investicích do větrných elektráren.
