"Jezdí přes nás o dvě stě procent náklaďáků víc než před třemi lety. Jsme přesvědčeni, že část řidičů tudy objíždí dálnici D1, aby neplatili mýtné. Už to tak nenecháme, budeme se bránit a hledat společný postup se státem i s krajem," vzkazují rázně starostové obcí, které protíná krajská silnice číslo 602 vedoucí vedle dálnice.
Komunikace vede téměř souběžně s D1. Dvanáct starostů obcí, které leží na této trase, se sešlo a realisticky zvážilo různé možnosti, jak situaci řešit.
Jako legislativně nejschůdnější se podle nich jeví série překážek, která znepříjemní jízdu natolik, že šoféři mnohonápravových kolosů, pokud nebudou muset, raději zůstanou na dálnici a na "šestsetdvojku" vůbec nesjedou.
Takovými "odpuzovači" mají být zpomalovací pruhy, dynamická vážení kamionů, kruhové objezdy či měření rychlosti.
Meziříčští už domlouvají pilotní projekt dynamického vážení nákladních aut u svého města, na dobré cestě je prý vyřizování kruhového objezdu za Meziříčím směrem na Brno a druhého u budoucího Kauflandu v ulici Karlov.
Zahraniční náklaďáky tvoří sedm procent dopravy v Meziříčí
Za úplně ideální by ovšem starostové považovali vybudování obchvatů. To ale krajský náměstek pro dopravu na Vysočině Libor Joukl (ČSSD) považuje za populistickou rétoriku.
"Hezky to zní, ale jen obchvat Meziříčí by vyšel na miliardu. Na to prostě peníze nejsou," říká.
Velké Meziříčí si udělalo letos na jaře vlastními silami sčítání dopravy podle metodiky Centra dopravního výzkumu.
"Potvrdilo se, že nákladní doprava v našem městě za poslední dva roky vzrostla o dvě stě procent. Na druhou stranu je to v absolutních číslech něco kolem pěti set náklaďáků denně. Z nich skoro šedesát procent tvoří auta z Vysočiny a jižní Moravy, tedy místní a regionální doprava," říká meziříčský starosta Radovan Necid (ODS).
Podle jeho slov ze sčítání taky vyplynulo, že kamiony ze zahraničí tvoří dokonce sedm procent nákladní dopravy ve městě.
"Je důležité si uvědomit, že jakákoli opatření proti náklaďákům na silnici 602 nebo přímo u nás v Meziříčí zasáhnou hlavně místní dopravce. Tedy ty, kteří k nám vozí rohlíky, ovoce nebo cihly. Proto je potřeba pečlivě zvažovat, co vlastně chceme," upozorňuje meziříčský starosta Necid.
Proč mít všechno dražší kvůli výdělku rakouské firmy
Nabízejí se ještě dvě řešení - rozšíření mýta i mimo dálnice nebo zákaz vjezdu tranzitní dopravy do obcí.
Radovan Necid variantu s rozšířením mýtného dlouhodobě odmítá. "Mám k tomu tři důvody. Jednak by mýto zvedlo cenu přepravovaného zboží. Neplatí jej totiž dopravci ze svého zisku, ale my všichni v ceně zboží. Je to jen další skrytá daň," míní starosta.
Za druhé jsou podle něj absurdní smlouvy státu s provozovatelskou firmou, ze kterých vyplývá, že drtivá většina výtěžku mýta patří té firmě, nikoli státu. "Nevím, proč bychom měli mít všechno dražší, aby rakouská firma měla vyšší zisky," říká.
"A konečně třetím mým důvodem je zničující dopad takového kroku na místní dopravce. Každý náš soused, který se živí jako nákladní dopravce, dostane další ránu do vazu v podobě nového obrovského poplatku," upozornil Necid. A dodal, že si uvědomuje, že populistický výkřik o poplatcích pro smradlavé kamiony vždycky vyhraje nad racionální úvahou.
Tím druhým řešením by podle starostů mohl být zákaz vjezdu tranzitní dopravy do obcí. Je to varianta, kterou podle zjištění MF DNES preferuje i sdružení autodopravců Česmad Bohemia a svým způsobem taky ministerstvo dopravy.
Obce mají podle ministerstva pravomocí už teď dost
"Podle našeho názoru lze již dnes dle platných právních předpisů regulovat dopravu na území obcí. Omezit vjezd určitých vozidel tedy lze," říká Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
"Zrovna tak chceme více pomoci postiženým obcím, proto jsme připravili novelu zákona o pozemních komunikacích, kde navrhujeme přímé omezení tranzitující dopravy s tím, že obec má právo takovou dopravu vyloučit ze svého území. Samozřejmě se to týká především těžkých nákladních vozidel. Naopak by toto ustanovení nešlo aplikovat v případě objízdné trasy," doplnil Novák.
Podle starosty Meziříčí jde o poměrně jednoduchou úpravu dopravního značení. Existují ale taky výklady legislativy, které tuto možnost zpochybňují.
"Například říkají, že silnice je veřejný prostor, do kterého nelze selektivně zakazovat vjezd jednoho druhu dopravy bez závažného důvodu," vysvětlil Necid.
Závažným důvodem prý není to, že osm procent z celkového počtu aut projíždějících obcí jsou náklaďáky. "Tento právní výklad podle našich informací sdílí kraj jako vlastník silnice," naznačil Necid.
"Všechny argumenty, že to nelze, považujeme za neadekvátní," upozornil mluvčí Česmadu Bohemia Martin Felix.
Výmluvou může být řidičům jediná poštovní obálka
"Zákazová značka s dodatkovou tabulkou povolení vjezdu vozidlům, která v místě mají sídlo nebo zásobují podniky, je realizovatelná. Jasným příkladem je obec Žebrák, která se tak úspěšně léta brání proti objíždění dálnice D5. Podobným příkladem je i zákaz vjezdu nákladním vozidlům na Jižní spojku v Praze. Chce to ovšem součinnost policie, která se těmto řešením brání s poukazem na zvýšené personální potřeby," podotkl Felix.
Krajský náměstek pro dopravu Joukl to ovšem vidí jinak. "Šoféři náklaďáků si nechají napsat do cesťáku, že tamhle na II/602 potřebují dát obálku na poštu. Z dálnice sjedou a mýtné brány objedou. A budou nepostižitelní. Navíc by obce musely nabídnout objízdnou trasu, když by chtěly vyhnat tranzit ze svého území. Zákazová značka by nic nevyřešila," zdůraznil Joukl.
"Nechť zástupci obcí přijdou, určitě se rozumně domluvíme. Pokud se shodneme na variantě nějakých překážek na silnici, bude to muset být ve finanční součinnosti. Kraj to sám platit nebude, protože tato silnice není jediná, kterou má na starosti. Dynamické váhy jsou jedna z věcí, které podporujeme," dodal Joukl.
