"Vojensky, co děláme, pomáháme našim partnerům v regionu v sousedství Sýrie zajistit jejich připravenost na případné přelití konfliktu," řekl šéf sboru náčelníků Martin Dempsey.
Manévry u syrských hranic    |
Jde především o Libanon, Irák a Jordánsko. Zatímco do Libanonu míří američtí vojenští instruktoři a poradci, v Jordánsku Američané ponechají na 700 vyzbrojených vojáků námořní pěchoty, několik stíhaček F-16 a především protiletadlový a protiraketový systém Patriot.
Americké síly zůstanou v zemi po právě skončeném rozsáhlém mezinárodním cvičení, které se odehrávalo v bezprostřední blízkosti syrských hranic. Zapojilo se do něj na osm tisíc vojáků.
"Sledujeme problémy, kterým čelí libanonské ozbrojené síly, irácké bezpečnostní síly se znovuobnovenou iráckou sítí al-Káida a Jordánci, a doporučili jsme jim rozšířit jejich kapacity," konstatoval Dempsey.
U syrských hranic je v Jordánsku osm tisíc vojáků |
Americká pomoc by měla mít podobu poradních týmů, instruktorů a také urychlení zbrojních dodávek. Jakých, ale nespecifikoval. "Je to o budování jejich kapacit, ne našich," dodal.
Tyto akce podle něj navazují na nedávné americké rozhodnutí poskytnout pomoc syrským povstalcům. Ministr obrany Chuck Hagel připustil, že vojenská pomoc nejen odpůrcům syrského prezidenta Asada, ale i okolním státům, s sebou nese řadu problémů.
Systém patriot - infografika
"Syrskou opozici tvoří řada skupin a vždy si musíme být jistí, že pomoc, kterou tam dodáváme, se dostane do správných rukou," prohlásil Hagel.
Ponechání střel Patriot v Jordánsku zase vyvolalo spekulace o tom, že USA chtějí zřídit na hranicích se Sýrií bezletovou zónu, jakýsi "koridor pro všechny případy".
Konflikt v SýriiPodle nejčerstvější zprávy OSN si dva roky bojů v Sýrii vyžádaly na 93 tisíc lidských životů. Mezi mrtvými je i 6 500 dětí. Podle Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ze země uprchlo přes 1,6 milionu Syřanů. OSN očekává, že do konce letošního roku se jejich počet vyšplhá na 3,45 milionu. Až 10 tisíc syrských uprchlíků chtějí dočasně přijmout některé země EU. |
Ačkoliv americký prezident Barack Obama zatím takovou možnost zcela nevyloučil, vojenští šéfové z Pentagonu jsou k takovému plánu zdrženlivější.
Podle Dempseyho by bylo zavedení bezletové zóny velmi obtížné. "Syrský systém protivzdušné obrany je sofistikovaný a velmi hustý," poznamenal nejvyšší americký generál s tím, že zavedení zóny by se v takovém případě "rovnalo prakticky válečnému aktu".
Zóna by navíc podle něj zřejmě neměla žádný zásadnější vliv na zastavení bojů v Sýrii, protože "syrské letectvo nese odpovědnost za zhruba deset procent obětí" více jak dva roky trvajícího konfliktu. "Raději bych věřil plánu na uzavření míru, než začneme válku," řekl Dempsey.
