Katolická církev oficiálně požádala o navrácení části areálu Sázavského kláštera. Jedna z nejcennějších českých památek se tak stala součástí nároků na církevní restituce. Na stejném seznamu jsou desítky dalších nemovitostí, hlavně pozemků.
"Můžeme potvrdit, že jsme již minulý týden podali žádost o navrácení na Národní památkový ústav. Budeme chtít zdejší faru a kostel," sdělil MF DNES hlavní ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha. Benediktini pak chtějí také část fary a část zahrady.
Církev slibuje, že pro návštěvníky tisíc let staré středočeské památky se nic nezmění. Objekty na Sázavě bude užívat jako dosud, to znamená, že se v kostele budou konat bohoslužby. Faru se pak chystá zrekonstruovat a poté do ní nastěhovat místní farnost.
Církevní restituce ve Středočeském krajiSázavský klášter, o němž se první písemný doklad zmiňuje před 981 lety, je jedinou významnou památkou, o kterou církve doposud požádaly. Naprostá většina případů navracení majetku se bude podle diecézí, které oslovila MF DNES, týkat pozemků, jako jsou lesy, louky nebo pole. Musí jít vždy o půdu ve vlastnictví státu; pokud už ji nabyl někdo jiný, církve místo toho dostanou peníze. |
Kastelánka kláštera Šárka Matoušová tvrdí, že více majitelů bude znamenat více starostí, ale zároveň to může v mnohém pomoci.
"Klášter může daleko více ožít jako poutní duchovní místo, které zároveň i světské veřejnosti poskytne pohled do kuchyně chrámového života," tvrdí.
Pro klášter to tak může znamenat vzájemnou podporu dvou institucí, z nichž každá přitáhne jiný typ návštěvníka. Loni jich celkem bylo téměř 12 tisíc.
Komplikace ale mohou podle kastelánky nastat v případě, že se všichni tři vlastníci nedokážou shodnout na společném postupu. "Nic podobného ale nečekám, jsem optimistická," podotkla. Společný postup bude potřeba například na odstranění vlhkosti v areálu nebo opravě inženýrských sítí.
Sázavský klášter má za sebou pohnutou historii, kdy se v jeho zdech střídala řada majitelů. Od slovanských mnichů přes benediktiny, katolickou církev až po stát. A přežil i několik přestaveb i vyplenění za husitských válek. Nyní se zde pracuje na odkrývání vzácných maleb, které vyobrazují život jeho zakladatele, svatého Prokopa.
Restituce už tu jednou byla
Sázavský klášter má za sebou už i jeden pokus o restituci. V roce 2002 požádala o jeho navrácení soukromá majitelka z rodu Schwarzů. Její předci spravovali zámek jako poslední před státem. Při navracení dostala tehdy osmdesát procent hlavní klášterní budovy, část zahrad i hospodářské budovy.
Už o čtyři roky později ale stát odkoupil vrácené části zpět. "Myslím, že si uvědomila, jak nákladný areál na správu to je," podotkla kastelánka Matoušová.
Při současných restitucích bude podle zjištění MF DNES Arcibiskupství pražské žádat ještě o zámeček Roželov na Příbramsku. Ten v 50. letech proslul jako místo, kde komunisté drželi v internaci vůdčí osobnosti českých katolíků, mezi nimi i Josefa Berana.
Podle ústavního právníka Jana Kysely musí církve u restitucí vždy doložit vztah k majetku.
"Nepředpokládám ale, že by tam mohl být problém, protože nároky se dokládají od 90. let. Jinak ale platí, že v případě sporů se sahá například do pozemkových knih," vysvětlil Kysela.
