"Vesnice je z 80 procent uklizená. Silnice jsou čisté skoro kompletně, máme rozebrané i protipovodňové obrany. Spíš už se pracuje v jednotlivých domcích. Chválí nás i z kraje, jak rychle jsme s tím pohnuli," přibližuje šéf místních dobrovolných hasičů Michal Mančal.
Spokojený je například z nasazení armády. "Nebyli jsme nijak omezovaní, vojáky jsme mohli použít na cokoli," pochvaluje si Mančal.
Čtyřicet vojáků uklízelo bahno z domků, čistilo ulice, ale také pomáhalo likvidovat hnijící zeleninu ze zahrad, která je stejně jako bahno z řeky ve vzduchu pořád cítit.
Hlavní úklid v Křešičích začal hned, jak voda začala opadat. Největší počet pomocníků vesnici čistil v pátek.
"To tady bylo asi 300 lidí, a to pak pořádně odsejpá," pochvaluje si Mančal.
Dobrovolník: Přijeli jsme pomoci, ne kvůli dobrému pocitu
Polovinu sil tvořili dobrovolní hasiči. Šedesát dobrovolníků zajistila humanitární organizace Adra, další brigádníci přijeli sami.
"Jsme živnostníci, tak si to zařídíme. Dorazili jsme ale asi na kratší dobu, než jsme si mysleli," rozhlíží se kolem František Havlena, který přijel s Adrou v sobotu z Vladislavi u Třebíče.
Parta z Třebíčska minulý týden pomáhala na jihu Čech. Když tam skončila a dorazila do Křešic, už na ni nezbyla téměř žádná práce. Zklamaní z toho ale prý nejsou.
"My sem jeli pomoci lidem, ne, abychom měli ze sebe dobrý pocit. A že už o nás není zájem? To je přece dobře, znamená to, že lidé mají hotovo," říká Havlena.
Bez těch kluků bychom to nezvládli, říká vytopený
Další z dobrovolníků ve vestě Adry, Petr Polák, přijel na kole z Prahy. Chtěl nějak smysluplně využít čas, když je právě bez práce. Pomáhá vynášet vodou poničené věci z domku důchodce Václava Matouška. Co není zničené, omývá vodou.
Dva jeho kolegové uvnitř domu elektrickým nářadím otloukají nasáklé omítky, aby mohl dům rychleji vysychat.
"Majzlíkem se to dělat nedá, omítky jsou tvrdé jak beton. A já to dělat nemůžu vůbec, mám nemocnou kyčel i meniskus v koleni. Bez těch kluků bychom to nezvládli," chválí pomocníky Matoušek.
Dobrovolníky z Adry oceňuje i proto, že s neorganizovanou pomocí měl zvláštní zkušenost.
"Přišel sem jeden takový dobrodruh. Že je zedník a že chce začít nový život právě tady. Vypadal divně, tak jsem ho radši poslal pryč," popsal Matoušek.
Pomáhají i příbuzní a kamarádi
Na pomoc místním přišli také příbuzní a kamarádi. "Přijeli jsme čtyři z Teplic, další dva příbuzní jsou z Prahy," ukazuje například na dvoře Chladilových v centru vesnice Milan Burda.
Šestice pomocníků přijela jen na víkend, protože jinak chodí do práce. "Já učím ve škole, kde teď byly zkoušky, takže jsem se uvolnit nemohl. Tak jsme tu aspoň teď," vypráví Burda, když na chvíli přestane omývat nástroje a nářadí z vytopené dílny.
Všichni přijeli se zkušenostmi z povodní v roce 2002. Chladilovým pomáhali i tehdy.
"To je výhoda, protože všichni ví, co mají dělat. Je nás hodně, jde to rychle, takže jsem odmítal cizí dobrovolníky, kteří přišli nabídnout pomoc. Zvládáme to sami. Každý rok v červenci děláme společné posezení, tak letos nebudeme čekat na červenec, ale sedneme si hned, jak skončíme úklid," poznamenal Jan Chladil.
Tak úplně hotovo nicméně lidé v Křešicích nemají. Někteří budou ještě týdny či měsíce vyklízet stodoly a hospodářská stavení. Mohou ale po vysušení domů opět začít zařizovat své byty a brzy bydlet, což je teď pro ně nejdůležitější.
Podívejte se, jak to v Křešicích vypadalo bezprostředně po povodních:
10. června 2013 |
