V pondělí německá veřejnoprávní televize odvysílala dokument "Sex - Made in Germany". Více než dva roky na něm pracovaly novinářky Sonia Kennebecková a Tina Solimanová. Se skrytými kamerami navštěvovaly nevěstince, ale vyzpovídaly i prostitutky, které se nebály ukázat tvář.
Vláda chtěla toto řemeslo legalizovat, očistit od pasáků, násilí a dát prostitutkám větší práva a bezpečí. Ale ukazuje se, že nevěstky se staly spíše nástrojem, jak co nejefektivněji vydělat co nejvíce peněz.
Každý den v Německu zaplatí za sexuální služby asi milion zákazníků, uvádí dokument. Zajímavé je i složení klientů; zatímco se sexuální turistikou si asi většina lidí spojí Thajsko, v posledních letech naopak Asiaté, Američané nebo muži z Blízkého východu navštěvují právě Německo, píše server thelocal.de.
"Sněz, co můžeš"
Sex v Německu je totiž mimořádně dostupný díky akcím typu "užij si, co můžeš" za jednotnou sazbu zpravidla 49 eur (1 260 korun), které se rozmohly zejména v Berlíně. "Sex je tu levnější než kdekoli jinde," říká jeden z bordelpapá. "Teď je všechno legální, majitelé bordelů můžou klidněji spát," dodal. To se však nedá říct o prostitutkách, kterým většinou za více práce zůstane méně peněz.
Solimanová a Kennebecková poukazují také na to, že většina prostitutek jsou cizinky. V největším nevěstinci v Německu ve Stuttgartu jich je například 65 procent, většinou ze zemí východních zemí jako Rumunsko nebo Bulharsko. Často v nevěstincích pracují i mladé německé studentky. "Hodně holek, které dodělávají školu, přijdou pracovat na den dva o víkendu, aby si vydělaly nějaké peníze. Už na tom nevidí nic špatného," říká jedna z prostitutek.
Stát jako moderní pasák
Deník Frankfurter Rundschau přinesl analýzu s výmluvným titulkem "Stát jako pasák". Země totiž na byznysu profituje, protože vybírá poplatky i od prostitutek z ulice. Majitel jednoho z nevěstinců pak říká, že "ze státu se stal moderní pasák".
List uvádí, že německý "prostituční" zákon je nejbenevolentnější na celém světě a celkem snadno umožňuje nelegální obchodování s lidmi.
V dokumentu si pak všímá případu ženy z Rumunska, která, stejně jako mnohé další, přijela do Německa za lepším životem. Pak ji ovšem nutili souložit až čtyřicetkrát denně, navíc mohla spát jen dvě nebo tři hodiny. Úřady pak zakročily a vykřičený dům zavřely kvůli porušování zákona.
