Studentské výhody zachovává novela zákona o státní sociální podpoře a zákona o důchodovém pojištění. Vláda sice s poslaneckým návrhem v lednu nesouhlasila, ve Sněmovně má ale značnou podporu. Novela tak prošla do třetího čtení, které je na programu právě probíhající schůze dolní komory.
Za novelou stojí lobbing asociací jazykových škol, kterým už tak ubývají studentů. Nyní se obávají, že bez benefitů od státu přijdou o další zájemce. Jak ukazuje aktuální průzkum, který si jazykovky udělaly, tak jsou jejich obavy oprávněné. "V drtivé většině škol je kvůli současné nejistotě počet přihlášek výrazně nižší než minulý rok," řekl iDNES.cz Martin Hejhal, předseda Sdružení pro zachování pomaturitního studia jazyků a člen představenstva Asociace certifikovaných jazykových škol.
Jazykové školyJazykové pomaturitní studium může v letošním školním roce poskytovat 204 subjektů. Počet jejich studentů ale klesá. V současnosti jich je přibližně 5 tisíc, na přelomu tisíciletí to byl zhruba dvojnásobek. Nabídka jazykových kurzů převyšuje poptávku. Status studenta mají pouze ti, kteří nastupují do studia jazyků v roce, kdy složili maturitu, jejich jazyková škola je zapsaná ve vyhlášce ministerstva školství a rozsah výuky činí alespoň 20 hodin týdně. Stát za ně platí zdravotní pojištění, slevy na daních a přídavky na děti. Studenti mají také úlevy na jízdném a další slevy. Platí si ale školné, které se pohybuje mezi 20 a 25 tisíci za rok. |
Studentské výhody účastníkům jazykového studia zatím přiznává vyhláška ministerstva školství. Legislativní rada vlády ale v srpnu 2010 konstatovala, že to musí vymezovat přímo zákon. Resortům školství a práce a sociálních věcí, kterých se tato oblast týká, se ale do změny nechtělo. A tak nakonec ministerstvo školství předchozího ministra Josefa Dobeše vyhlášku na doporučení ministerstva práce zrušilo s tím, že frekventanti kurzů v letošním školním roce budou poslední, kdo úlevy od státu dostane.
Podle hlavní autorky novely, poslankyně ČSSD Vlasty Bohdalové, ale není důvod, aby účastníci denního studiu na jazykové škole neměli status studenta jako všichni ostatní. "Systematicky se totiž denně připravují buď na povolání, nebo na další studium," řekla iDNES.cz Bohdalová.
Studují jako jiní a navíc prospějí ekonomice
Spolu s kolegy míní, že zachování studentského statusu je v zájmu státu, a to například kvůli konkurenceschopnosti absolventů na trhu práce. "I přes délku výuky cizích jazyků na základních a středních školách a výši nákladů na tuto výuku, jsou jazykové schopnosti absolventů středních škol nízké. Pomaturitní jazykové kurzy jsou schopné to kompenzovat," uvádí se v důvodové zprávě.
Hejhal sice uznává, že jazykové znalosti českých žáků se zlepšují, ve srovnání s jinými zeměmi EU jsou ale podle něj nadále poměrně slabé. "U nás na škole máme 14 až 15 kurzů a vždycky nadpoloviční většina je do úrovně mírně pokročilí. To není žádná velká komunikativní znalost," podotýká.
Jazykovky argumentují i tím, že jejich studenti stojí státní rozpočet výrazně méně než vysokoškoláci. "Výhody plynoucí ze statusu studenta u účastníka jazykových kurzů vycházejí asi jen na 20 tisíc korun ročně," říká Hejhal.
Pokud zmíněná novela projde, pro jazykové školy ani jejich studenty se v příštím školním roce nic nezmění. Od roku 2014/2015 už ale bude platit nový seznam institucí oprávněných poskytovat kurzy, který vytvoří ministerstvo školství ve spolupráci s MPSV. Zařazení do seznamu bude platit tři roky. "Předpokládá se, že se podmínky pro školy zpřísní. Kurz zřejmě bude povinně končit mezinárodní zkouškou," odhaduje Hejhal.
Obě ministerstva uvádějí, že pokud zákonodárci novelu schválí, budou to respektovat. "Z naší strany není žádný problém připravit případně taková opatření, aby byl seznam institucí poskytující studium jednoletých kursů cizích jazyků znovu vydán a žákům v tomto kursu byl dále zachován status studenta," uvedla Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství.
