Přestože definitivně bude rozhodnuto až v roce 2025 a úložiště pro několik tisíc tun jaderného odpadu z elektráren v Temelíně a v Dukovanech bude dokončeno až o 40 let později, jedná se o velice aktuální záležitost.
Už za pět let totiž ze současných sedmi variant zůstanou dvě. A je velká pravděpodobnost, že mezi nimi bude právě Kraví Hora.
Občanské sdružení Nechceme úložiště Kraví Hora proto v úterý od 18 hodin v konferenčním sále Nadace Partnerství na toto téma zahájí debatu.
"Chceme, aby se lidé seznámili s celou problematikou. Pozvali jsme mnoho lidí, odborníky i poslance, kteří k tomu mají co říct," zve zástupce sdružení Martin Schenk.
Vše začalo před dvěma lety, kdy státní podnik Správa úložiště radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybral sedm vhodných lokalit pro uložení jaderného odpadu. Sliboval, že bude jednat osvětově a rozhodovat se na základě dohody s místními obyvateli. Změna přišla v prosinci roku 2012, kdy převedl zodpovědnost za průzkumy území na společnost Diamo.
Nesouhlas občanů zatím nevadí
Přestože se v referendu dvě obce z šesti vyjádřily zásadně proti a podle původních plánů neměl být žádný výzkum bez souhlasu všech obcí zahájen, SÚRAO požádala firmu Diamo o jeho provedení.
"Je to podraz ze strany státu a dokazuje to špatně nastavená pravidla. O takových věcech by měli rozhodovat občané. Proto jsme předali návrh zákona, který by umožnil zvýšení pravomocí," tvrdí Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Protestní petici a návrh zákona podepsalo 20 obcí a 14 občanských sdružení. Žádají přijetí zákona, který by posílil postavení obcí, jichž se možná stavba hlubinného úložiště týká. Chtějí zajištění přísných bezpečnostních podmínek při výzkumech a především ohled na názor občanů. O takovou změnu už obce usilují téměř deset let.
Vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště SÚRAO Jiří Slovák k výzkumu řekl, že se jedná jen o zjištění geologické skladby lokality Kraví Hora. "V první fázi dojde jen na odebírání vzorků a měření. V případě dalších fází se na názor obcí i jejich obyvatel rozhodně ohlížet budeme," slíbil Slovák.
Obce dostanou za průzkum finanční vyrovnání
Jedna ze šesti obcí, které výzkumy odsouhlasily, byla Olší u Tišnova s přibližně 300 obyvateli. Výzkum se této obce bude týkat nejméně a dostane i nejnižší finanční vyrovnání. Vyměřeno bylo na 610 tisíc korun za rok.
"Pro obec je to významná částka, pravděpodobně ji použijeme na rekonstrukci školy," řekl starosta obce Olší Martin Pavlíček. Celkem dostanou obce ročně necelých devět milionů korun.
Podle geologické studie zadané státem má oblast Kraví Hora nejhorší parametry ze všech vytipovaných lokalit a nebyla ani doporučena k dalším pracím na budování úložiště. I přesto tady průzkum proběhne jako první.
Předseda městské organizace Strany zelených v Brně Martin Ander si nemyslí, že by Kraví Hora byla vhodným místem, a podporuje návrhy obcí.
"Necelých padesát kilometrů od Brna jsou Dukovany a nevidím důvod, proč by mělo být kousek u Svratky další jaderné úložiště. Spíš bych uvažoval, jak už odpad nevytvářet než kam ho navážet. Jsem jednoznačně za posílení vyhlášky obcí, musí být v tomto rovnocenné," hodnotí situaci.
