Voják chtěl podle svých slov upozornit veřejnost na krvežíznivost americké armády. "Chtěl jsem, aby američtí občané věděli, že v Iráku a Afghánistánu nebyli jen ti, které bylo potřeba zneškodnit. Byli tam i lidé, kteří se ze všech sil snažili žít svůj běžný život v příšerné atmosféře připomínající tlakový hrnec," řekl podle britského listu The Daily Telegraph před vojenským soudem na základně Fort Meade ve státě Maryland (více o vojínově motivaci čtěte zde).
Assange zůstává na ambasáděZakladatel WikiLeaks se už od loňského června skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Pokud by diplomatickou půdu opustil, britská policie by jej okamžitě zatkla a vydala do Švédska, kde čelí obvinění ze znásilnění. Assange tvrdí, že mu ve Švédsku hrozí vydání do USA, kde může být za zveřejnění tajných dokumentů odsouzen k trestu smrti. Ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patino se snaží vyjednat schůzku se svým britským protějškem Williamem Haguem, aby společně našli diplomatické řešení sporu, který mezi Londýnem a Quitem v této věci panuje. Patino se 16. června plánuje setkat i se samotným Assangem. |
Spojené státy pětadvacetiletého vojína viní celkem z 22 trestných činů. K deseti z nich se Manning sám dobrovolně přiznal. Jde o méně závažné skutky, které mu v součtu mohou vynést až 20 let za mřížemi. Patří mezi ně obvinění, že se nelegálně zmocnil tajných vládních informací a umožnil jejich únik na veřejnost, nebo obvinění z porušení vojenské kázně.
Manningovi za to hrozí dvacetiletý trest, prokuratura se ale snaží prokázat mu i další trestné činy, zejména spiknutí s nepřítelem. Jejich hlavní argument je, že informace zveřejněné na serveru WikiLeaks přišly velmi vhod i teroristům z al-Káidy. Bude-li prokuratura úspěšná, může Manning skončit ve vězení i na doživotí.
Bradley Manning sloužil v letech 2009 až 2010 na americké základně v Iráku. Spoustu času přitom trávil v internetových diskusích, kde se zkontaktoval s uživatelem vystupujícím pod přezdívkou Nathaniel Frank.
"Toto jsou možná jedny z nejvýznamnějších dokumentů naší doby, které odhalují tajnosti kolem konfliktu a pravou podstatu asymetrického vedení války ve 21. století. Přeji pěkný den," napsal údajně v jednom z e-mailů, které si s "Frankem" psal. Expert na počítačovou kriminalitu David Shaver je přesvědčený, že za falešným jménem se ukrýval samotný zakladatel server WikiLeaks Julian Assange (více o korespondenci zde).
V prestižních denících nepochodil
Jakýkoli nátlak ze strany provozovatelů WikiLeaks voják odmítá. "Bylo to mé vlastní rozhodnutí a přijímám za něj plnou zodpovědnost," potvrdil soudu. Server, jehož zakladatel se před zatčením skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, navíc patrně ani nebyl prvním místem, kde se Manning pokoušel tajné vojenské depeše zveřejnit.
Podle svých slov nejprve kontaktoval redakci prestižního amerického listu The Washington Post. Reportérka deníku, který v sedmdesátých letech 20. století proslavila aféra Watergate, ho však nebrala vážně.
Při pokusu obrátit se na deník The New York Times zase vojín uvázl ve smyčce hlasového automatu a k nikomu "živému" se nedostal. Asi čtvrt milionu tajných dokumentů proto nakonec nahrál na disk označený jako Lady Gaga a poskytl právě serveru WikiLeaks.
Ať dostane Manning jakýkoli trest, může počítat s jeho zkrácením o 112 dní. Právě takovou dobu totiž strávil v nepřiměřeně tvrdých podmínkách vazební cely. Soudkyně proto už v lednu rozhodla, že vyměřený trest se vojínovi sníží o dobu, kterou strávil v bezdůvodné izolaci.
