Do porodu zbývá pár dnů. Co říkalo o vašich miminkách poslední vyšetření?
Jsem moc ráda, že vyšetření dopadlo tak, jak mělo. Děti jsou úplně v pořádku. Já také. Strašně se na ně těším a jsem zvědavá na první okamžik, až je uvidím. Až se vzbudím, pan doktor mi to určitě dovolí. Jsem strašně zvědavá a vím, že určitě ukápnou i nějaké slzy.
Předporodní vyšetření se u vás provádějí jinak než u dalších maminek. Jak vám dělají poslechy miminek?
Poslechy miminek mi tady dělají dvakrát denně. Je to taková malá sondička, kde poslouchají srdíčka. Většinou mi ale obden dělají ultrazvuk, kde vidí, že je všechno v pořádku. Právě mám za sebou další, trval přes hodinu a lékaři mi řekli, že se délka vyšetření bude ještě prodlužovat.
Máte už staršího syna, co říká takovému přídělu sourozenců?
On si sourozence přál, takže se na ně moc těší. Když mi volá, tak to je pořád stejné. Dokola se ptá: Už jsou na světě? Už je pan doktor vyndal? Strašně se na ně těší. A když mu řeknu, že ne, že jsou ještě malincí, tak je uražený a nebaví se se mnou. Řekl, že se se mnou začne bavit, až budou venku. Strašně se těší.
Porod paterčatPřijdou na svět císařským řezem |
Co jste prožívala, když vám lékaři řekli, že jste v pětinásobném očekávání?
Dozvěděla jsem se to asi ve 20. nebo 21. týdnu jejich života. Bylo to na genetice, kdy mě pan gynekolog poslal sem do Prahy. Reakce byla taková, že jsem tomu nechtěla věřit, protože na začátku března mi řekl čtyři a na konci měsíce viděl pátou hlavu. Říkám: Bože, to není normální. Nevěřila jsem tomu, hrozně jsem se rozplakala. A hned mi hlavou běhaly takové ty myšlenky jako zázemí a co všechno budou ty děti potřebovat, protože vím, jaké to bylo u prvního syna. Vím, že je strašně těžké mít jedno dítě. Mám doteď strašný strach. Zároveň bych chtěla poděkovat všem maminkám, které jsou strašně hodné, protože mi posílají e-maily a chtějí mi pomoci. Z toho mám strašně velkou radost a vážím si toho.
Kdyby vám i čtenáři iDNES.cz, kteří mají velké srdce, chtěli pomoci, co je teď to, co nejvíce potřebujete?
Určitě je to zázemí. To je na prvním místě. Abych měla děti kam odnést. Kočáry, postýlky. Nemám ani nábytek, nic. Jsem úplně momentálně na holé zemi.
Co byste si přála na den porodu, na neděli?
Ten den bych si přála, ať je všechno v pořádku, ať jsou děti zdravé. To je na prvním místě. Někteří lidé si myslí, že jsem si děti udělala kvůli přídavkům nebo jiným věcem, to ale není pravda. My jsme chtěli jen sourozence pro našeho kluka. Chtěli jsme holčičku, protože se nám nepovedla na poprvé a já ji strašně chtěla. Pak už jsem děti nechtěla mít. A maminka pořád chtěla být babičkou, že si chce užít vnoučata a teď se na ně strašně těší. Je za pět dětí šťastná. Když jsem jí řekla, že tam jsou čtyři, nemohla tomu uvěřit. Že to jde přirozenou cestou a ne umělým oplodněním, jak si někteří lidé myslí. Docela mě mrzí, že lidi soudí podle toho, jak člověk vypadá. Mrzí mě, že je plno rasistických komentářů. Já si jich nevšímám a lidi, kteří v tom chtějí pokračovat, ať to dělají, já se za to, že jsem Romka, nestydím.
Chtěla jsem vás ještě poprosit o vzkaz prostřednictvím vaší kamery. Jestli mě vidí maminka, sourozenci a tatínek, tak bych jim chtěla poděkovat, že mi hlídají kluka a že to se mnou takto dobře snáší celé to těhotenství.
